U nás jsou nosorožíci poměrně vzácným a přísně chráněným druhem, žijí hlavně v teplých listnatých lesích. Objevit dospělého brouka není, navzdory jeho velikosti až 4 cm, snadné. Je to totiž noční druh a kromě toho se v přírodě objevuje pouze v období od června do července.
Mnohem déle žijí larvy, které se vyvíjejí v trouchu listnatých stromů – v dutinách starých kmenů, v dutinách pařezů, dokonce i v trouchnivějících kořenech. Zajímavý je výskyt nosorožíků na pilách – tam, kde zůstávají letité hromady nijak nevyužívaných pilin, se nosorožíci zabydleli a vyvíjejí se tam už po celé generace.
Náš nosorožík kapucínek ovšem není na světě jediný, nosorožíků rodu Oryctes existuje mnohem víc druhů, většinou tropických (ostatně - do blízkého příbuzenstva patří i nejtěžší brouci světa, goliáši).
Všichni nosorožíci žijí podobným způsobem života – jsou soumrační až noční a jejich larvy se vyvíjejí v tlejícím rostlinném pletivu. S jedinou výjimkou – asijským nosorožíkem Oryctes rhinoceros. Vlastně ani on není takovou výjimkou, na většině míst, kde žije, se od svých příbuzných příliš neliší. Snad jen tím, že nejen není chráněný, ale naopak je považován za škůdce – jeho larvy totiž dávají přednost kokosovým palmám a mohou na nich škodit, říká se mu proto kokosový nebo také palmový nosorožík.
Na tichomořském ostrově Guam (ostrov pod správou USA) se tento nosorožík objevil jako invazní druh v září roku 2007. Zpočátku se "choval slušně", i když škodil na palmách, zdržoval se jako všichni ostatní nosorožíci v dolní části kmenů, v kládách a pařezech. A protože se tito brouci spolu dorozumívají zvláštním vrzavým zvukem, zní to, jakoby cvrkali, vědci snadno našli místa, kde jsou shromáždění a mohli je zlikvidovat. Využívali k tomu speciální virus, který napadá pouze tento druh brouků, nebo stejně specializovanou houbu.
Letos je však brouci přelstili – přestěhovali se do korun palem, kam za nimi vědci nemohou. V koruně palmy se mezi listy drží spousta detritu – tlejících rostlinných zbytků, v nichž se larvám nosorožíků skvěle daří. A jsou tu zcela v bezpečí před různými predátory i před lidmi, kteří zatím nepřišli na to, jak do koruny vysoké palmy dopravit broučí parazity. Brouci se tak vesele množí a ohrožují porosty kokosových palem na celé ostrově i na dalších tichomořských ostrůvcích, kam se šíří.
