Kde se tyto báje vzaly? Mají nějaký reálný základ? Kupodivu mají. Podobní opeření obři na Zemi skutečně žili a není tomu tak dávno, lidé si je ještě pamatují. Jen na rozdíl od těch bájných nelétali - patřili mezi běžce.
Nový Zéland byl domovem několika druhů ptáků moa, z nichž ten největší, Dinornis giganteus, měřil ke čtyřem metrům a vážil až 230 kg. Když před asi tisíci lety připluli na ostrovy Maorové, s těmito ptáky se zde setkávali, lovili je a sbírali jejich vejce. Dnes vědci soudí, že to je hlavní příčina jejich vyhynutí. Po ptácích moa nám tak zbyly jen kosti, úlomky skořápek a také domorodé legendy a nástěnné malby.
Další obrovští nelétaví ptáci žili na Madagaskaru. Ti se dokonce dočkali i příjezdu prvních bílých kolonistů a přežívali do 16. až 17. století.
Aepyornis maximus byl přibližně stejně vysoký jako novozélandský Dinornis, byl ale mnohem mohutnější, vážil 400 - 500 kg. I Aepyornise však potkal podobný osud – za jeho vymření mohou lovci, sběratelé vajec a také rychlý úbytek jeho životního prostředí. Přesto se dodnes na Madagaskaru nacházejí skořápky jejich obrovských vajec, která mají až metr v průměru a jsou přes 30 cm dlouhá. Vzácně se objevují i celá nerozbitá vejce, která jsou velmi vyhledávaná sběrateli.
Jak madagaskarský Aepyornis, tak novozelandský Dinornis patří k největším ptákům, kteří kdy na Zemi žili. S jejich příbuznými, pštrosy, kasuáry a dalšími běžci se můžete setkat dodnes, i když mnozí už jsou také na pokraji vyhynutí. Který z nich převzal štafetu největšího ptačího druhu na Zemi? O tom se dočtete v článku o Opeřených obrech v čísle 18.
