Věc ale zdaleka není tak jednoduchá - už proto, že tento zvyk nemají všechny druhy kukaček, mnohé se o svá mláďata starají, některé druhy dokonce hnízdí v koloniích a o mláďata se starají společně. A na druhou stranu si kukaččí zvyky mohou osvojit i zcela jiné ptačí druhy.
Astrildovitý pták zebřička pestrá původem z Austrálie je jedním z nejoblibenějších exotických ptáků chovaných v domácnostech. Patří zároveň k nejméně náročným, jejich chov zvládne i úplný začátečník. Je to společenský druh, který v přírodě vytváří rozsáhlé hnízdní kolonie, v zajetí je nutné chovat je alespoň v páru, lépe se jim daří ve voliéře, v níž je lze chovat v početnější skupině. Divoké zebřičky si v přírodě stavějí uzavřená hnizda z rostlinného materiálu zavěšená ve větvích nízkých křovin, v zajetí jim chovatel připravuje základ hnízda (košíček, budku), kterou si pak jen vystelou. Na hnízdě se střídají oba rodiče, oba pak také pečují o mláďata.
Při chovu ve skupině si však chovatelé už dříve všimli, že některé samičky mají tendenci podkládat svá vajíčka do cizího hnízda. Přičítali to skutečnosti, že ani ta největší voliéra nemůže ptákům nahradit přirozené prostředí a někteří jedinci se proto chovají nepřirozeně.
Nyní však vědci zjistili, že divoké zebřičky v australském vnitrozemí mají podobné "kukaččí" návyky. Při průzkumu jejich hnízd objevili v průměru jedno podrvžené vejce na každých dvacet snesených. Nejde však o čistý hnízdní parazitismus, ale o kombinaci s normální péči o mláďata. Některé páry totiž začnou klást svá vajíčka o něco dříve než okolní dvojice a rozmístí je do jejich hnízd. Teprve pak začnou klást svou vlastní snůšku, o kterou se normálně starají.
Tato strategie se zdá velmi výhodná, "kukaččí" pár tak po sobě zanechá mnohem víc potomků než páry, které hnízdní parazitismus nepraktikují. Ve skutečnosti to není až tak dokonalé, především se páry, do jejichž hnízd cizí samice podvrhla vejce, učí a při dalším pokusu na ni útočí a zahánějí ji. Ani volba pěstounů není vždy podařená, svěřený úkol jich splní jen asi třetina, ostatní podvržená vejce přijdou nazmar. A konečně, svou roli hraje i správné načasování - pokud "kukaččí" pár podvrhne vejce do cizího hnízda příliš brzy, domácí pár ho opustí, a naopak, pokud se opozdí, domácí dvojice už pevně sedí na hnízdě a neumožní na něj přístup cizí samici.
