Představme si, že z planety Země zmizí lidé a příroda dostane opět možnost se nerušeně vyvíjet. Jak bude vypadat svět za sto milionů let? Rozhodně se bude od našeho lišit, stejně jako se svět před sto miliony lety nelišil od dnešního! Tehdy v druhohorním období křídy vládli světu dinosauři. Vládce budoucího světa zatím s určitostí neznáme, ale můžeme je odhadnout: budou to potomci krys.
Pohled do budoucna
Myslíte si, že nikdo nemůže předpovědět budoucnost? Nemáte tak úplně pravdu, s dnešními znalostmi už můžeme docela dobře odhadovat, co se stane s naší planetou. Víme, že se kontinenty stále pohybují. Když tento pohyb předpovíme do budoucna, zjistíme, kdy se přibližně zemské kry srazí (budou přitom výbuchy sopek a zemětřesení) i jak budou vypadat nové kontinenty. Ty potom ovlivní tok mořských proudů a následně i klima na Zemi. Zvířata a rostliny se tomu budou muset přizpůsobit.
Podle těchto předpokladů čeká svět několik milionů let chladného počasí. Nové doby ledové potrvají až do doby, kdy srážky kontinentů vyvolají bouřlivou sopečnou činnost. Vulkány vychrlí obrovské množství skleníkových plynů. Země se dramaticky oteplí. Mnoho zvířecích druhů tyto změny nepřežije. Na jejich místa nastoupí nové druhy. V sopečných výbuších vyhyne většina savců a ptáků, zmizí i mnoho rostlin a obyvatel moří. Naši planetu postihne další velké vymírání.
Kdo přežije vymírání
Nejsme v ABC první, kdo se takto pokouší ukázat budoucnost. Před několika lety se mezinárodní vědecký tým snažil o něco podobného. Pokusil se odpovědět na otázku, jaký bude svět zvířat, až z naší planety zmizí lidský druh, a jaké geologické a klimatické změny potkají Zemi během příštích milionů let. Výsledkem byla kniha Budoucnost je divoká (The Future is Wild) a stejnojmenný film. Pokud jste ho viděli, víte, že autoři vsadili na vítězství hlavonožců a v době za 100 milionů let nechali savce vyhynout. My jsme si našli jiné favority.
Samozřejmě nevíme přesně, kdo přežije, přesto můžeme odhadovat. Všechna dosavadní velká vymírání (bylo jich asi šest) přežila zvířata spíše nenápadná a univerzální (nepřizpůsobená pevně určitému životnímu prostředí), často žijící skrytě.
Takovými nadějnými univerzály jsou podle mínění autora tohoto článku hlodavci, hlavně myši a krysy. Kdo mohl přežít ještě? Ze savců netopýři a několik druhů primitivních vačic. Ze světa zmizeli ptáci s výjimkou tučňáků. Dramaticky ubylo i druhů hmyzu, téměř zmizely ryby a jehličnaté stromy.
Kromě univerzálů vydrželo i několik "nesmrtelných" specialistů na přežití - tedy skupin, které v nezměněné podobě přetrvaly už několik dřívějších vymírání: želvy, krokodýlové, žraloci, štíři.
Nová šance
Zvířata, která přežila, dostala novou šanci. Čekala na ně místa uvolněná jejich vymřelými předchůdci. Podobně jako kdysi na počátku třetihor potomci malých savců ovládli celou souš, tak i po velkém "sopečném" vymírání začala expanze nových druhů vzniklých s přeživších.
Za sto milionů let už od vymírání uplynuly desítky milionů let a na Zemi vznikly nové stabilní ekosystémy.
Většina pevnin se spojila do jakéhosi pásu okolo rovníku, dokonce i Antarktidu najdete zhruba na místě dnešní Austrálie. Stále trvá teplé období, ledovce na pólech roztály, hladiny moří proti dnešku podstatně stouply, naopak pevniny jsou menší. Ve vlhkém a teplém podnebí budou zvířata dorůstat větší velikosti než dnes. Pojďme se na ně podívat.
Prales obřího hmyzu
V rozlehlých pralesích žije obří hmyz, největší vážky dorůstají až do velikosti 1 metru stejně jako velké jedovaté stonožky. Také pavouků byste se asi lekli: někteří jsou velcí jako dnešní potkani a jejich pavučiny jsou obrovské. V korunách stromů poletuje i ve dne množství netopýrů, někteří jsou malí jako ti dnešní, jiní žijí jako jakési polétavé opice, další jsou dravci. Na všechny pak číhají ve větvích dobře maskovaní masožravci - velká pružná zvířata vyzbrojená ostrými zuby a drápy - následovníci pum a jaguárů. Jejich předky však nejsou šelmy, ale dnešní malé myši.
Step plná obrů
Uprostřed kontinentů, kde už není tolik vlhkosti, se rozprostírají rozlehlé stepi a savany. Na nich se pasou stáda obrovských kelorožců, kteří ač patří mezi hlodavce, připomínají spíše nosorožce nebo slony, jsou jen o mnoho větší. Kam až oko pohlédne se pasou gazeláci. Ti jsou větší než dnešní koně, přesto připomínají své dnešní skoro-jmenovkyně gazely a antilopy. Musejí se mít na pozoru, v ostrůvcích zakrslého bambusu se může skrývat hyenatah, rychlý a nelítostný masožravec, král zdejších plání. Nemohou si být jisti ale ani před útokem ze vzduchu, slabší kusy nebo mláďata mohou znenadání napadnout taloni, obrovití dravci, kteří se vyvinuli z dnešních netopýrů. Naštěstí loví jen ve dne. Menší tvorové si tak mohou v noci utrhnout svůj díl trávy a bambusu. Ale pozor i oni mají svého lovce. Je jím podivný, jako dospělý člověk vysoký noční běžec. Nebezpeční jsou pro ně také velcí novoštíři. Někteří měří přes metr délky, svou kořist usmrcují klepety. To však není jejich jediná zbraň, ze zadečku dokážou "vystřelit" na vzdálenost několika metrů žíravý toxin.
Moře chytrých sépii
Také v mořích se hodně změnilo, v teplých příbřežních vodách rostou útesy tvořené řasami ve vápenitých obalech, které nahradily dnešní korály. V útesech se schovávají ryby a nejrůznější korýši, na volnou vodu se však neodvažují. Tam je království hlavonožců. Nejpozoruhodnější jsou kalmarovci, vypadají jako dnešní sépie. Měněním barev se domlouvají na tom, jak odlákají svou kořist - ryby - z bezpečí útesu. Jsou to nejinteligentnější tvorové na Zemi, dokáží se společně ubránit i žralokům, nebo obrovským pinguům, potomkům tučňáků, kteří ve zdejším ekosystému nahrazují dnešní velryby.
Více o tom, jak v ABC vznikal svět budoucnosti se dozvíte ve článku Svět za sto milionů let: Jak vznikala rekonstrukce budoucnosti.
