Asi vás zajímá, jak jsme k tak podivným zvířatům došli. Rozhodně to není svévolná spekulace. Pomohla nám geologie, geografie a evoluční biologie. Víme, že se kontinenty stále pohybují, když tento jejich pohyb předpovíme do budoucna, zjistíme, kdy se přibližně zemské kry srazí (budou přitom výbuchy sopek a zemětřesení) a jak budou vypadat nové kontinenty. Ty potom ovlivní tok mořských proudů a následně i klima na Zemi. Zvířata a rostliny se tomu budou muset přizpůsobit.
Podle těchto předpokladů čeká svět několik milionů let chladného počasí. Nové doby ledové se budou střídat až do doby, kdy srážky kontinentů vyvolají bouřlivou sopečnou činnost. Vulkány vychrlí do vzduchu obrovské množství skleníkových plynů. Země se krátkodobě prudce ochladí a poté dramaticky oteplí. Stoupnou hladiny moří, zvýší se vlhkost vzduchu. Mnoho zvířecích druhů tyto změny nepřežije.
Většina pevnin se spojí do jakéhosi pásu okolo rovníku. Ve vlhkém a teplém podnebí budou zvířata dorůstat větší velikosti než dnes. Asi budou také mnohem méně chlupatá než dnes.
Jací to ale budou tvorové, jak budou vypadat? V předpovědi pomohla evoluční biologie. V minulosti se vždy vytvořila zvířata hrající v přírodě podobnou roli. Předpokládáme proto, že - například - bude existovat cosi jako dnešní step, ale nevíme již, zda převažující bylinnou složkou bude tráva, kapradí, kvetoucí rostliny nebo něco úplně jiného. Víme, že na této vegetaci budou žít stáda velkých býložravců, tak jako dnes zebry, antilopy a sloni v Africe nebo klokani a emu v Austrálii. V druhohorách například se takto popásala stáda rohatých dinosaurů a dlouhokrkých sauropodů. Jsme si ale jisti, že tyto neznámé býložravce budou lovit velcí dravci. Další menší masožravci budou pravděpodobně žít ve smečkách. Jde "jen" o to, kdo se těmito "lvy a vlky budoucnosti" stane.
V ABC jsme vsadili na krysy a další myšovité hlodavce, umějí se dobře ukrýt, najdou si skoro vždy nějakou potravu. Je proto pravděpodobné, že přežijí velké vymírání. A kdo přežije, má před sebou obrovské možnosti rozvoje. Podobně jako kdysi na počátku třetihor potomci malých savců ovládli celou souš, tak i po velkém "sopečném" vymírání začne expanze nových druhů vzniklých z přeživších.
V přírodě totiž platí zákon "pána hradu". Druhy, které se zabydlí v určitém prostředí se mu přizpůsobí tak, že do něho nikoho nového nepustí. Příkladem mohou být obratlovci, kteří obsadili souš. Když první ryby vylezly na pevnou zemi, byly z dnešního pohledu zcela bezbranné. Dnes by taková nemotorná zvířata někdo sežral už na pláži. Tehdy je však nikdo neohrožoval a "ryby" se novému prostředí rychle přizpůsobily. Pokud pak další skupina zvířat chtěla "vyjít z moře", potomci prvních kolonistů je lehko zlikvidovali.
Další ze savců, kteří podle Ábíčkového modelu přežijí, budou netopýři a několik druhů primitivních vačic. Zato ze světa zmizí ptáci s výjimkou tučňáků. Ubude řada druhů ryb a jehličnatých stromů. Proč? Ve tmě a následném chladu, které přijdou po sopečných výbuších zahynou jako první živočichové, kteří potřebují často přijímat potravu. Naopak netopýři, nebo tučňáci vydrží dlouhou dobu bez potravin. Přežije i několik "specialistů na přežití" - tedy skupin, které v nezměněné podobě přetrvaly už několik dřívějších vymírání: želvy, krokodýlové, žraloci, štíři.
Jsou i další zákonitosti evoluce. Podle nich můžeme tedy předvídat třeba to, že zvířata, která osídlí vzduch, budou muset vypadat přibližně jako dnešní ptáci nebo ptakoještěři či netopýři. Nevíme ale, z jaké skupiny dnešních živočichů se tito létající tvorové vyvinou. Čili - ať již potomek ryb, obojživelníků nebo měkkýšů, bude mít tento tvor zpevněná křídla poháněná mocnými svaly, duté odlehčené kosti, výkonné srdce a plíce atd. V ABC se domníváme, že to budou netopýři, kteří zaberou i místo dnešních ptáků.
Stejné zákonitosti platí i pro obyvatele stepí nebo moří.
Jaký přesně bude tedy svět za 100 milionů let nevíme, ale odhadovat to můžeme docela dobře. Více se o naší předpovědi budoucnosti dočtete v časopise ABC.
