Zářivě bílá barva je v přírodě mimořádně nápadná. A právě takovou mají sovice sněžné. Přírodovědci se dlouho domnívali, že příroda vybavila tyto severské sovy bílým zbarvením proto, aby nebyly na sněhu příliš nápadné.
Ale po více než desetiletém výzkumu, který vedli zoologové ze Saskatchewanské univerzity v Kanadě společně s vědci z Muzea přírodních věd ve Španělsku, se ukázalo, že opak je pravdou. Bíle zbarvené peří činí sovice ve skutečnosti i na sněhu zdaleka viditelné. Je to proto, že jeho zářivě bílá barva je ještě umocněna odrazem slunečních paprsků od sněhu (tzv. albedem), takže se pták od jednotvárného sněhového pozadí zřetelně odráží.
Čistě bílí jedinci sedávají na rovné sněhové pláni a nejbělejšími částmi těla, což je obličej, krk a hruď, se natáčejí směrem ke slunci. Jeho paprsky se od peří odrážejí a jeho bělobu tak ještě umocňují. Jak slunce putuje během dne oblohou, sovice se pozvolna na svém pozorovacím bodě otáčejí aby mu stále hleděli do tváře. Naproti tomu ptáci, kteří nejsou zcela bílí, se snaží "zviditelnit" tím, že sedávají na vyvýšených místech, aby je náhodou někdo nepřehlédl. A i oni se na svém bidýlku neustále otáčejí za sluncem.
Význam tohoto chování je teritoriální - sovice svým zbarvením dodaleka signalizují všem přípradným konkurentům a rivalům: tady jsem já a toto celé je moje území. Co ovšem vědce udivilo nejvíc, je schopnost sovic dívat se přímo do slunce. Pro člověka je totiž takový přímý (a ještě k tomu dlouhodobý) pohled do slunce doslova bolestivý a vede až k oslepnutí. Nicméně oči sovic jsou k pohledu do slunce dobře přizpůsobené - chrání je husté "řasy" tvořené dlouhými štětinatými pírky a dalším peřím v okolí očí.
