Vědci už po několik let věnují pozornost novokaledonským vranám, zdá se totiž, že i mezi svými příbuznými platí za nejchytřejší.
Dokazují to i pokusy, kdy byly vranám předloženy k řešení úlohy, při nichž musely použít dva různé nástroje po sobě - aby se např. dostaly k oblíbené pochoutce, musely prohodit širším tubusem větší kámen, který rozrazil pevná dvířka (menší kámen by na ně byl příliš lehký) a následně vhodit menší kámen do užšího tubusu, jímž by naopak příliš velký kámen neprošel. Tuto zdvojenou úlohu vrány zvládly bezchybně, tak promyšlené chování bylo dosud prokázáno pouze u šimpanzů.
Ovšem nedávné pokusy s těmito vranami přinesly další překvapivé výsledky. Setkají-li se totiž s něčím, co může být potenciálně nebezpečné, používají nástroj i k prozkoumání tohoto předmětu.
Nejprve si nebezpečný předmět bedlivě prohlédnou z povzdálí a teprve pak se opatrně přiblíží. Při dalším ohledávání podezřelého předmětu použijí delší klacík.
Vědci např. předložili vranám napodobeninu velkého sklípkana. Vrána ho nejprve obešla a pak do něj začala strkat klacíkem. Po každém pokusu vždy rychle odskočila do bezpečné vzdálenosti a čekala na reakci "pavouka". Když nereagoval, zkoušela to z druhé strany, nakonec ho klacíkem nadhodila a převrátila. A teprve když nereagoval ani na toto hrubé násilí, odvážila se po něm klovnout zobákám. Stejným způsobem tyto vrány prozkoumávaly napodobeninu hada. Nejprve zrakem, pak klacíkem a až když se přesvědčily, že se "had" opravdu nehýbe, začaly ho zkoumat zobákem.
Krkavec hnědokrký (Corvus ruficollis), který žije podobně jako naši krkavci v párech, se zase při lovu ještěrů sdružuje do větších skupin, v nichž mají jednotliví ptáci rozdělené role. Všichni společně vyčkávají, až ještěr vyleze z nory a vzdálí se od ní, jedna dvojice krkavců pak oběti odřízne přístup k noře, zatímco zbývající ptáci se na ni vrhnou a ubijí ji. Taková spolupráce už vyžaduje značnou představivost a abstraktní myšlení.
Neméně chytré jsou i naše straky či sojky, přestože nepatří do rodu Corvus (což jsou vrány, krkavci, havrani a kavky). I tito ptáci dovedou myslet dopředu a podle toho jednat. Krkavcovití jsou navíc schopni napodobovat různé zvuky včetně lidské řeči. A taková mluvící sojka pak prokazuje svou inteligenci i tím, že vyslovuje naučená slova ve správných souvislostech.
