Zvířata, která se dostanou na nehostinný ostrov, se tamnímu nedostatku musí přizpůsobit. Zvlášť těžké je to pro větší savce, kteří spotřebují mnoho potravy. Často se jim to nepovede, ostrov si zdevastují a vyhynou. Aby předešel tomu osudu, koze příbuzný sudokopytník Myotragus přizpůsobil svůj organismus okolním podmínkám natolik, až začal fungovat jako u studenokrevných plazů, třeba krokodýlů. Na Baleáry se Myotragus se dostal před pěti miliony let, když klesla hladina Středozemního moře. Ocitl se v prostředí, v němž nebyli predátoři, což byla výhoda. Ale nebyl tam ani dostatek vegetace, kterou by se mohla tato koza živit, což byla zase velká nesnáz.
Myotragus proto "nasadil úsporný režim", postupně se mu zmenšil mozek až na poloviční velikost ve srovnání s mozkem přibližně stejně velkých koz žijících dnes ve Španělsku. Tato změna měla vliv i na jeho zrak a sluch, které se velmi zhoršily. Ovšem nebyly to smysly, které by potřeboval ostřit, neboť nebylo predátorů, na něž by ho musely upozorňovat
Pravděpodobně měl i nižší tělesnou teplotu než ostatní savci. Než Myotragus dospěl, trvalo to 12 let. Vždy, když nebylo co jíst, svůj růst zastavil, stejně jako například zmínění krokodýlové.
Tyto kozy dokonce ani neběhaly, nýbrž pouze chodily. Fakticky byly jejich nohy krátké a strukturované tak, že to bránilo v běhu, což představovalo další způsob šetření energií. Jinými slovy Myotragus se dokonale přizpůsobil podmínkám ostrovů. Vycházelo mu to až donedávna. Jenže, když před asi 3000 lety, přišli na ostrovy lidé se psy, nastal jeho konec. Pomalá, ne moc chytrá a ostražitá koza se stala snadnou kořistí.
