Mořští koníčci patří mezi nejzajímavější ryby oceánů. A to z mnoha důvodů. Tím nejznámějším je nepochybně jejich rozmnožovací strategie. Koníčci uzavírají trvalá manželství a svůj svazek neustále upevňují zvláštími rituálními tanečky.
Naprosto neobvyklý pak je jejich způsob péče o potomstvo. Samci si se samičkami vyměnili role. Pravda, sameček nemůže produkovat vajíčka - jikry, tento úkol zvládne pouze samička, zatímco on je musí oplodnit. Ale oplozené jikry mu samička vloží do zvláštního vaku na břiše, kde se vyvíjejí, dokud se z nich nezačne kulit potěr. Samečka tak po značnou část jeho života zdobí "těhotenské" bříško a následně i "rodí" mláďata, o která se ještě nějaký čas stará a v nebezpečí je ukrývá zpět do vaku na břiše.
Vědcům vrtalo hlavou, proč nezůstali u protáhlého rybího tvaru, jaký mají dodnes mořské jehly, ze kterých se koníčci vyvinuli. Obě skupiny (jehly i koníčci) jsou si stále v mnohém podobné, také u jehel se o jikry a následně i potěr stará samec, stejně jako koníčci i jehly žijí skrytě v porostech řas či korálů a obě skupiny se živí drobným planktonem, který nasávají do úzké trubkovité tlamy.
Ale teprve nyní odhalily skryté kamery záhadu nezvyklého tvaru koníčků - zachytily mnohem podrobněji jejich způsob lovu. Ukázalo se, že koníček svou kořist nepronásleduje jako jehly, ale číhá na ni ze zálohy. A esovitý tvar jeho těla a krku má podobný význam, jako esovitě stočený krk volavky.
Stejně jako volavka číhá koníček maskovaný v porostu a čeká, až se kořist sama přiblíží. Pak krk natáhne a svou oběť prudce vsaje do tlamy. Esovitě stočený krk tak zvětšuje dosah koníčkova loveckého útoku a umožňuje mu tak ulovit mnohem víc kořisti, než kdyby byl odkázaný jen na úlovky, které se mu přiblíží na dosah tlamy.
