Pracovníci ČSO vybírají vhodný ptačí druh podle celé řady kritérií. Vždycky jde o druh, který je snadno rozpoznatelný a nápadný i pro laickou veřejnost - to znamená, že ho podle popsaných nebo vyfotografovaných typických znaků poznají i lidé, kteří nestudovali ornitologii. Bývá to - ze stejného důvodu - i druh relativně hojný nebo alespoň značně nápadný, aby měl každý šanci se s ním v přírodě seznámit.
Tak už se v této akci vystřídaly vlaštovky s orly mořskými, racek či kukačka, vzácná sova pálená, "obyčejný" vrabec domácí či náš nejbarevnější pták, ledňáček říční, a celá řada dalších.
Letos se jako devatenáctý v pořadí stal ptákem roku strnad obecný (Emberiza citrinella). Tento drobný pták, jen o málo větší než vrabec, dodnes patří k nejhojnějším ptačím druhům naší zemědělské krajiny. Přesto však jeho počet pomalu ale vytrvale klesá. A to nejen u nás, ale v celé Evropě.
Mohou za to změny v zemědělském hospodaření. Největší "ránu" zasadili naši zemědělci strnadům v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy začali rozorávat meze, mýtit remízky a drobné ostrůvky stromů a křovin mezi poli a hlavně začali nadměrně využívat chemie k dosažení vyšších výnosů. Později, když se zakázalo používání některých jedovatých látek k moření obilí a k hubení hmyzu, se úbytek strnadů zastavil, ale ne zcela.
Vyhlášení strnada ptákem roku by mělo upozornit na tento stav a ukázat, jak lze tomuto druhu účinně pomáhat.
Jak strnada poznáme?
Pojďme si krátce tohoto opeřence představit, abyste ho poznali i vy. Vydat se za ním můžete už teď, protože u nás zůstává i v zimě. Hejna strnadů se v tomto období zdržují na strništích, a náspech, v polních remízcích a v blízkosti zásypů pro bažanty, v okolí stohů a zemědělských družstev a drůbežáren. Ptáci mají typický kuželovitý zobák, v jejich zbarvení se střídá vzor béžové, hnědé a žlutozelené, nápadná je zářivě žlutá hlava samců. Zdržují se hlavně na zemi, kde hledají potravu, při vyrušené celé hejno vzlétne a usadí se na větvích stromů či keřů.
A jak je to s tou žlutou? Samci touto barvou signalizují samičkám svou kvalitu a zkušenost - mladí jedinci ještě nejsou plně vybarvení, žluté barvivo přibývá s věkem (a tedy i zkušenostmi) až do čtvrtého roku. Intenzita zbarvení však vypovídá i o zdravotním stavu ptáka, např. jedinci napadení parazity jsou mnohem nevýrazněji zbarvení než ptáci, kteří jsou zdraví, bez parazitů.
Samičky tyto zákonitosti dobře znají a mezi samci si proto vybírají samce s co nejžlutější hlavou. A dokonce - to zjistili švédští vědci - pokud se na ně nedostane kvalitní samec se zářivě žlutou hlavou ((strnadi jsou monogamní, žijí v páru), "vezmou si za manžela" samce méně hodnotného, ale když se naskytne příležitost, "zahnou" mu klidně se sousedem, který je výrazně žlutohlavější, aby alespoň část potomstva měla kvalitního otce.
Chcete se o ptákovi roku dozvědět víc? Jak jim lze pomáhat? Jaký je jejich život, jak zpívají a čím vším se živí? Kde a kolik jich u nás žije? To všechno najdete na www.birdlife.cz/strnad.html. A pokud by vás to zaujalo a máte hudební sluch, můžete se dokonce do akce zapojit a sledovat, jakým nářečím ve vašem okolí strnadi zpívají. Ukázky jejich zpěvu najdete na stejných stránkách, stejně jako postup, jak se do akce zapojit.
