Stupně vítězů: Nejlepší zvířecí stavitelé

A vůbec ho nenapadne, že není jediným architektem na světě - mnohá zvířata zvládají podobné velkolepé stavby dávno před ním a možná i lépe. A když ne lépe, tak určitě úsporněji. Kteří zvířecí stavitelé jsou nejlepší? Na to není jednoznačná odpověď - už proto, že jejich stavby nelze vzájemně srovnávat. A tak jsme vybrali tři zcela odlišné typy staveb, které zdařile konkurují těm lidským.

1. Mrakodrapy v buši

Mohutné, až několik metrů vysoké hliněné pilíře, jaké se nacházejí v australské buši či africké savaně, nejsou dílem přírodních sil, ale nepatrných několikamilimetrových tvorečků - termitů. Každá z těchto věží je mrakodrapem protkaným důmyslnou sítí chodeb a obytných komůrek. Uprostřed je královská síň, v níž královna klade vajíčka, okolní "byty" obývají chůvy pečující o potomstvo, v dalších prostorách sídlí dělníci. V chladných sklepních prostorách shromažďují zásoby, v podzemních zahradách pěstují houby. Jako každý moderní mrakodrap má i termitiště svou vlastní klimatizaci - horní část stavby slouží jako komín, jímž je odváděn teplý vydýchaný vzduch. Čerstvý chladnější vzduch proudí do termitiště sítí průduchů ve spodní části stavby.

2. Přehrady mění krajinu

Bobří hráz •  shutterstock.com

Kdy a kdo z lidí postavil první přehradu asi nezjistíme, ale jedno je jisté, úplně první nebyli, překonali je čtyřnozí chlupatí stavitelé, bobři. Jejich hráze vybudované z kmenů, větví, kamenů a hlíny vydrží celá desetiletí a zadrží nad sebou rozsáhlá přehradní jezera. Ta bobři využívají jako vodní cesty za potravou a úkryty před nepřáteli. Na souši jsou totiž poměrně pomalí, a pokud je potrava - měkké dřeviny - příliš daleko od vody, prostě si cestu k ní zaplaví. Tato mělká jezera mívají málokdy strmé břehy, v nichž by si mohli vyhrabat nory, kromě hrází se proto naučili budovat z větví mohutné vodní hrady, v nichž žijí v bezpečí před pozemními nepřáteli.

Rozvětvená rodina bobrů hráz po celá desetiletí udržuje a podle potřeby dostavuje. Některé proto dosahují úctyhodných rozměrů. Stometrové hráze nejsou nic výjimečného, rekord drží hráz v kanadské provincii Alberta, kterou začala bobří rodina budovat přibližně v roce 1990 a letos na jaře už měřila 850 metrů!

Tabon •  wikipedia.org

3. Vynálezce inkubátoru

Za nejpracovitější tvory na světě můžeme směle označit samce tabonů. Tito kurovití ptáci vynalezli umělou líheň, která je současně i pozoruhodné stavitelské dílo. Na první pohled nic moc - obrovská kupa rostlinného materiálu smíšeného se zeminou a zakrytá vrstvou písku. Největší kupy mohou být přes čtyři metry vysoké o průměru téměř 12 metrů z materiálu shrabaného v okruhu až padesáti metrů. A to celé je pilná práce jediného ptáka o velikosti naší slepice! Vybudováním hnízdní kupy však práce taboního samce nekončí, právě naopak. Po celou dobu inkubace udržuje v kupě stálou teplotu 33-34 oC, aby vajíčka, která do ní postupně nakladla samička, nevychladla nebo se naopak nepřehřála. Mláďata se líhnou přibližně po padesáti dnech - a za celou tu dobu se taboní samec nezastaví.