Jak se vlastně liší kaňon od údolí nebo soutěsky? Všechno jsou to krajinné útvary označující nějakou sníženinu. Údolí je podélná sníženina na jednu stranu otevřená a lemovaná zvolna stoupajícími okraji. Kaňon je v podstatě také údolí, lemují ho však strmé srázy se sklonem větším než 45°. Na jeho dně většinou teče řeka, která ho vyhloubila. Soutěska je velmi podobná kaňonu, často je možné tyto dva pojmy zaměnit. Obvykle je to ale kratší poměrně úzká průrva, kterou si řeka prorazila skrz horský masiv. Nejslavnější kaňon, Velký kaňon řeky Colorado v Arizoně, kupodivu není se svými 1737 metry nejhlubší na světě a také jeho délka 440 km už byla překonána. Které kaňony ho překonaly?
1. Yarlung Zhangbo
Za nejhlubším kaňonem světa se musíme vypravit do Číny do jihovýchodního Tibetu, kde si řeka Yarlung Zangbo razí cestu mezi sedmitisícovými vrcholy Himálají. Odlehlý kaňon v obtížně přístupné oblasti byl pro svět oficiálně objeven teprve v roce 1998, kdy také dostal své současné jméno Velký kaňon Yarlung Zangbo. Jeho průměrná hloubka je přes 5000 metrů, v nejhlubším bodě se uvádí 5382 metrů. Světový rekord drží i v délce, měří 496 km, o padesát kilometrů překonal dosud nejdelší známý kaňon na řece Colorado. Nejúchvatnější úsek kaňonu je prudký ohyb řeky kolem 7782 m vysokého vrcholu Namjagbarwa, kde se voda řítí rychlostí téměř 90 km/hod soutěskou širokou necelých 100 m. Dnes je celá oblast Velkého kaňonu Yarlung Zangbo národní přírodní rezervací chránící více než 4000 druhů rostlin, z nichž je nejméně polovina endemických pro Tibet. Z Tibetu řeka teče do Indie, kde je známá pod jménem Brahmaputra.
2. Colca a Cotahuasi
Až do objevení kaňonu řeky Yarlung Zangbo soupeřili o titul nejhlubšího kaňonu světa kaňony řek Colca a Cotahuasi v peruánských Andách. Údaje o jejich hloubkách se rozcházejí, a tak je podle některých měření hlubší kaňon Colca, jehož srázy se v nejvyšším bodě tyčí nad řekou do výšky až 3501 metrů, zatímco Cotahuasi je hluboký „jen“ 3354 metrů. Podle jiných měření vítězí Cotahuasi s hloubkou 3535 metrů, zatímco u kaňonu Colca se uvádí hloubka 3250 metrů. V obou případech si řeky razí cestu k Tichému oceánu mezi andskými vrcholy, jejichž výška přesahuje 6000 metrů. Oba kaňony jsou domovem obrovského množství rostlinných a živočišných druhů včetně vzácných kondorů andských, za nimiž přijíždějí turisté z celého světa.
3. Hells kaňon
Slavný Velký kaňon není nejhlubší dokonce ani v Severní Americe. O prvenství ho připravil Ďáblův kaňon (Hells canyon), který si před šesti miliony lety začala hloubit Hadí řeka v náhorní planině tvořené usazenými horninami. Dnes tvoří hranici mezi státy Oregon a Idaho. Stěny kaňonu se v nejvyšším bodě tyčí nad řekou do úctyhodné výšky 2436 metrů. Přestože je Ďáblův kaňon špatně přístupný, byly v něm postaveny tři hydroelektrárny. V roce 1975 byl vyhlášen kongresem Spojených států jako Národní rekreační zóna – nabízí turistům celou řadu aktivit od prostého obdivování zdejší přírody přes horskou turistiku a cyklistku až po rafting na Hadí řece.
Kaňony u nás
Ač se to nezdá, řadu kaňonů a soutěsek můžete obdivovat i u nás. Kaňon řeky Labe mezi Děčínem a Hřenskem vyhloubený v křídových usazeninách patří se svými až 300 m vysokými stěnami a kilometrovou šířkou k největším kaňonům tohoto typu v Evropě. Divokou krásou vynikají soutěsky řek Křinice a Kamenice – přítoků Labe ve stejné oblasti. Monumentální kaňony a soutěsky si vyhloubily řeky v krasových oblastech, nejhlubší u nás je Suchý a Pustý žleb v Moravském krasu, stěny Pustého žlebu se nad řekou Punkvou vypínají do výšky téměř 150 m. Také Vltava protékala divokými hlubokými kaňony, ty však zmizely pod hladinou přehradních nádrží. Částečně zatopen byl i kaňon řeky Dyje, zato jeho zbývající úsek hluboký až 250 m patří k nejzachovalejším u nás.
