Jednou za rok, za úplňku nebo novu - tedy v době, kdy je příliv nejvyšší - se na určitých plážích tropických moří odehrává úchvatné divadlo. Z moře vystupuje nekonečný zástup tvorů, kteří se nepodobají žádnému jinému pozemskému živočichu. Shora je kryje pevný štít, který jako by se pohyboval sám od sebe. Dlouhý trn na konci těla vypadá hrozivě a nebezpečně. Teprve když byste štít převrátili, spatřili byste pět párů končetin, které podivného živočicha nesou. A pokud byste ho nechali ležet na zádech, předvede vám, k čemu mu slouží onen trn - s jeho pomocí se dokáže převrátit zpět na nohy. Právě jste se seznámili s ostrorepem.
Planeta členovců
Nejznámějšími pravěkými členovci jsou nepochybně trilobiti, kteří na konci prvohor vyhynuli - jejich vývojová větev zůstala slepá. Vedle nich žili v prvohorních mořích ještě další dvě skupiny členovců, korýši, a pak ta, která nás zajímá nejvíc - hrotnatci. Mezi ně patřili draví až dvoumetroví různorepi, jejichž potomci opustili vodní prostředí a vyvinuli se z nich současní štíři. Druhou skupinou hrotnaců byli ostrorepi. Ale zatímco různorepi vyhynuli společně s trilobity na konci prvohor, ostrorepi se jaksi zapomněli a žijí na Zemi v nezměněné podobě dodnes.
Milování v příboji
Na pobřeží se ostrorepi vydávají kvůli rozmnožování. Samice kladou vajíčka po třech až čtyřech tisících do jamek vyhloubených v písku pláže v příbojové zóně. Menší samci, kterých je mnohem víc, se snaží zachytit se na hřbetě své vyvolené a vajíčka oplodnit. Samice pak jamku s oplozenými vajíčky zahrabe a o kousek dál se pustí do hrabání další - celkem tak během "svatební noci" vyklade až 90 000 vajíček. O ta se pak stará mořská voda, která je smáčí, a slunce, které je zahřívá.
Prostřený stůl
Larvy ostrorepů, které se přibližně po šesti týdnech z vajíček vylíhnou, se prohrabou vrstvou písku a rychle uhánějí do moře. Rodičům se příliš nepodobají - mnohem víc připomínají své dávno vyhynulé příbuzné trilobity. Do moře se však z těch mnoha tisíc nakladených vajíček dostane jen zlomek. Jak vajíčka, tak líhnoucí se larvy představují prostřený stůl pro spoustu živočichů, především ptáků. Ti se na ostrorepích plážích zastavují při svých migračních tazích a hltají vajíčka a později i larvy po tisících.
Zázračná modrá krev
Na ostrorepy na plážích však nečekají jen zvířata, přicházejí sem i lidé. Ostrorepy v řadě zemí považují za lahůdku, navíc je už léta využívají v lékařství - jejich modrá krev je skvělým indikátorem jedů a nebezpečných látek - v jejich přítomnosti se sráží. Má i mnoho dalších užitečných vlastností, zkoumá se např. její účinek při léčení leukémie nebo její účinky antikoncepční... Dnes jsou však ostrorepi zařazeni mezi ohrožené živočichy a jejich lov je omezen. Vědci jim pro výzkumné a lékařské účely odebírají jen část krve a poté je zase pouštějí na svobodu.
Přežijí klimatické změny?
Přes veškerou ochranu není osud ostrorepů jistý. Zoologové z Gothenburgské univerzity na základě genetických studií totiž právě zjistili, že během oteplování na konci poslední doby ledové jejich počet výrazně poklesl. Přesto tuto klimatickou změnu stejně jako mnohé předchozí ostrorepi ustáli. Ale dnes by v kombinaci s nadměrným lovem, znečišťováním moří a úbytkem pláží, kde se ostrorepi rozmnožují, mohlo další globální oteplení znamenat po více než 400 milionech letech jejich definitivní zánik.
Ostrorepi se představují
Zatímco v prvohorních mořích jich žila celá řada druhů, do současnosti přežily pouhé čtyři. Největší z nich, až 60 cm dlouhý ostrorep americký je doma na jihovýchodním pobřeží USA, zbývající tři obývají mělká moře kolem Indie a jihovýchodní Asie. Na první pohled vzdáleně připomínají nějaké zvláštní korýše, ve skutečnosti jsou však jejich nejbližší příbuzní štíři.
