Koro červenohřbetý, jak se toto "stromové morče" jmenuje, si lidi přitom vyhledal sám. Dolezl za nimi až do tábora a tam dvě hodiny pózoval na zábradlí. Přírodovědci, jinak specialisté na obojživelníky, ihned poznali, že zvířátko, které je navštívilo, je vzácné. Zanechali proto katalogizování žab pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, kde se nacházeli, a začali zběsile svého nového zvířecího kamaráda fotit. Vznikly tak snímky tvora, kterého do té doby lidé spatřili živého pouze v roce 1898.
Setkání před 113 lety však proběhlo mnohem dramatičtěji. Lovci tehdy zastřelili dva exempláře, jejichž kůže se dostaly do muzea. Přestože se kora od té doby pokoušelo (znovu)objevit několik expedic, nikdo ho až donedávna nespatřil. Nebylo ani jisté, jestli mezitím náhodou nevymřel. Nyní tedy víme, že zatím přežívá.
Jak korovi pomoci
Přesto je jeho situace nezáviděníhodná. Prales kde žije zaplavily zdivočelé kočky, které likvidují vše, co zmohou. Stromové zvířátko velikosti morčete představuje pro tyto nelítostné predátory nepochybně lákavou kořist.
Když se tedy koro objevil, bude třeba pro jeho ochranu něco udělat. Vyhubit kočky se asi už nepovede, ale alespoň omezit jejich stavy by možné bylo. Pokud na to ovšem budou peníze.
Snad korovi jeho roztomilá tvářička pomůže a přiláká bohaté mecenáše, kteří zaplatí ochranu pralesa, kde se vyskytuje.
Ideální mazlíček?
Možná, když si tak prohlížíte fotografie toho roztomilého tvora, jste zatoužili mít kora doma jako mazlíčka. Teoreticky by možná kora v zajetí chovat šlo. Ostatně jeho blízcí příbuzní, morčata a činčily se chovají velmi snadno. Je tu ale jeden problém, toto zvířátko je natolik vzácné, že si ho nikdo netroufne chytit a donést ani do zoologické zahrady, natož k sobě domů.
