Ve starověku si byli lidé a zvířata rovnocennými partnery či soupeři - mnohé zvíře bylo spíš lovcem a člověk kořistí. Není divu, že starověké národy zvířata uctívaly, modlily se k nim a ztotožňovaly je s bohy. Nejvíc takových "božských" a posvátných zvířat (nebo naopak bohů ve zvířecí podobě) najdeme ve starověkém Egyptě. Ale možná je to jen tím, že v Egyptě se nám o tomto zbožštění zvířat dochovalo nejvíc dokladů – od písemných záznamů přes nástěnné malby až po zvířecí mumie. S jakými zvířaty se tedy můžeme v panteonu egyptských bohů setkat?
Kočka - Bastet
Kočka zdomácněla právě na území starověkého Egypta. Egypťané, jejichž hospodářství záviselo na pěstování obilí, si koček vážili a uctívali je pro jejich schopnost lovit myši. Kočičí kult se odrazil i v jejich náboženství - podobu kočky na sebe brala Bastet, ochránkyně žen, bohyně krásy, radosti a plodnosti.
Šakal - Anúbis
Menší psovitá šelma se často přiživuje na úlovcích mocnějších, vyhledává již mrtvá zvířata. Šakalí podobu proto nosí bůh mumifikace a pohřebišť Anúbis (Anupew). Spolu s kočkou je to jedno z nejčastěji zobrazovaných zvířat – objevuje prakticky na všech freskách zdobících chrámy a pohřební komory.
Vruboun - Cheprer
Skarabeus – vruboun posvátný - vytváří úhledné kuličky z trusu zvířat, kterým se živí jeho larvy. Brouk odvalí kuličku na příhodné místo, kde ji zahrabe. Egypťanům tím připomínal boha valícího slunce oblohou. Jeho podobu na sebe bral bůh Cheprer, který každé ráno vyvalí slunce na oblohu a večer ho zase ukryje v podzemí.
Sokol - Horus
Rychlý letec a obratný lovec, to byly vlastnosti, jichž si Egypťané vážili u tohoto dravce. Jeho podobu nosí jeden z nejstarších egyptských bohů, Horus, bůh nebes a lovu. Vysoko letící sokol také symbolizuje slunce a měsíc – jeho pravé oko je slunce, levé měsíc.
Krokodýl - Sobek
Obávaný predátor představoval stálou hrozbu pro lid závislý na řece Nilu. Krokodýlím bohem byl Sobek, krutý bůh všech řek, mokřadů, jezer a zavlažovacích kanálů. Lidé se k němu modlili, uctívali ho a přinášeli mu oběti v naději, že je uchrání před těmito dravci.
Ibis, pavián – Thowt (Thoth)
Ibis posvátný, dnes již poměrně vzácný černobílý brodivý pták, je považován za převtělení boha moudrosti a tvořivosti – Thowta. Je to jeden z nejstarších egyptských bohů, který na prvopočátku všeho snesl v podobě ibise vejce, z něhož vznikl svět. Thowt nemá jen tuto jedinou podobu, bere na sebe také podobu paviána, inteligentního zvířete, jehož tvář se podobá lidské.
Kráva - Hathor
Kráva byla podle Egypťanů stvořitelem Mléčné dráhy, mléka prýštícího z jejího vemene. Podobu krávy na sebe brala Hathor, bohyně lásky, krásy a mateřství. Nebyla však jedinou kravskou bohyní, její podobu nosila i starší bohyně Bat. Někdy se obě bohyně objevovaly vedle sebe – Bat měla rohy zatočené dovnitř, Hathor naopak mírně ven.
Beran - Amon
Nenáročné ovce patří k nejstarším domácím zvířatům vůbec a beran je ten, kdo vede stádo a rozmnožuje ho. Jeho podobu na sebe vzal Amon, král všech bohů a bůh slunce. Později byl spojován se slunečním bohem Re a byl uctíván jako Amon-Re či Amonrea.
Hroch - Taweret
Podobně jako krokodýl ohrožoval obyvatele žijící v okolí Nilu hroch. Lidé se jich báli, a aby si získali jejich přízeň, modlili se k nim. Zcela jiný vztah měli k hrošicím, které považovali za převtělení Taweret, bohyně porodu a dětí.
Supice - Nechbet
Protože se samci a samice supů od sebe nijak neliší, Egypťané se domnívali, že supice k sobě nemá samčí protějšek a rozmnožuje se sama. Její podobu proto na sebe brala Nechbet, bohyně porodu, ztělesnění ženství a ochránkyně faraonů.
Kobra – Vadžet
Nejnebezpečnější had severní Afriky se často zdržuje v temných úkrytech, hrobky nevyjímaje. Lidé proto kobru považovali za jejich strážkyni a ochránkyni králů. Podobu kobry na sebe brala bohyně Vadžet (Uto), sestra supí bohyně Nechbet. Často byly zobrazovány společně jako ochránkyně Egypta a jeho vládců.
Lvice – Sachmet
Přestože je za krále zvířat považován lev, ve starém Egyptě byla mnohem víc uctívána lvice. Snad proto, že ve lví smečce jsou lvice hlavními lovci. Podobu lvice, nejsilnější staroegyptské šelmy, proto na sebe brala bohyně války Sachmet.
Štír - Selket
V severní Africe žije jeden z nejjedovatějších štírů světa – tento skrytě žijící tvor představoval pro bosé venkovany smrtelné nebezpečí. Egypťané však věřili, že zlo lze zahnat zlem, nosili proto na ochranu před jeho uštknutím amulety ve tvaru štíra a uctívali ho. Ve štíra, který se vyhýbá dennímu světlu, se převtělila bohyně Selket (Serket), strážkyně podsvětí.
