Gotika zasáhla a změnila i malířství, sochařství, módu a především myšlení lidí. Konečně Evropané vymysleli něco nového, co ukázalo, že se svět po nějakých sedmi stoletích od pádu Říma pohnul dopředu. První gotické stavby vznikly ve Francii ke konci 12. století, Itálie už nebyla jediným centrem kultury.
Však to Italové také špatně nesli. Samo pojmenování gotika mělo původně hanlivou příchuť: sloh Gótů, tedy barbarů ze severu. Gótové byly jedním z germánských kmenů, který uspíšil konec Římské říše, podobně jako třeba Vandalové.
Evropská gotická unie
Bez ohledu na názory intelektuálů v Itálii se však gotika rychle rozšířila tehdejším světem západního křesťanství. Nakonec nějaké gotické stavby vznikly i v Itálii. Každý národ si gotiku trochu přizpůsobil, ale pokud tehdy někdo cestoval po Evropě, cítil od Portugalska až po Maďarsko či Pobaltí, že je stále "doma". Tento společný duch se udržuje vlastně stále. Dnešní Evropská unie se rozkládá - s výjimkou Řecka, Bulharska a jihu Rumunska - právě na území zasaženém gotikou.
V Česku se gotika objevila ke konci první poloviny 13. století. Ovládla české stavitelství přibližně na tři sta roků.
Velkolepé katedrály
Nejviditelnějšími pozůstatky gotické architektury jsou kostely a katedrály. První gotickou stavbou na světě byl kostel kláštera Saint-Denis nedaleko Paříže. Začalï ho budovat roku 1137. V Čechách to byl klášter sv. Anežky České založený zřejmě roku 1231. Je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Gotické katedrály v českých a moravských městech snad ani nemá smysl vyjmenovávat, zná je asi každý. Snad tedy jen pro příklad: chrám sv. Víta v Praze, sv. Barbory v Kutné hoře, sv. Štěpána v Kouřimi nebo bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Brně.
Hrdé hrady
V gotické době vznikla většina hradů, které v Česku známe. Původně se skládaly z převážně obranné věže, obytného paláce a kaple, případně dalších hospodářských a obytných budov. Později se hrady zvětšovaly, často přibývalo věží. Většinou stály na nějakém návrší či kopci, existují i výjimky, například vodní hrady chráněné vodou a bažinami, takovým byl například západočeský Švihov. Problém gotických hradů je v tom, že pokud v nich lidé sídlili až do dnešních dní, během století je přestavovali, čímž (částečně) ztratily gotický charakter. Za jakž takž gotické ale můžeme považovat například Karlštejn nebo Bítov. Druhá možnost byla, že obyvatelé hrad opustili už na konci středověku a dnes máme ze stavby čistě gotickou zříceninu - třeba Bezděz.
Tvrze v každé obci
Častější než hrady byly v době gotiky opevněné statky a malé hrádky nazývané tvrze. Bydlili v nich méně zámožní šlechtici. Tvrze na rozdíl od hradů sloužily nejen k bydlení a obraně, ale většinou i jako hospodářské centrum. Ve své době byla tvrz skoro v každé obci. Do dnešních dnů se jich však moc nezachovalo, nebyly tak bytelné jako hrady, a navíc často podléhaly přestavbám.
Špína v gotickém městě
V gotice také nastal rozkvět měst. Tehdejší měšťanský dům směřoval štítem na náměstí. Domy měly podloubí a v něm vchod do mázhauzu, což byl prostor věnovaný majitelově činnosti (byla zde dílna, obchod nebo třeba hospoda), za domem pak byl zdí obehnaný dvorek. V prvním patře pak majitel domu bydlel.
Hygienické standardy gotického města byly velmi nízké, kanalizace neexistovala, splašky se vylévaly rovnou před dům. Ulice bez chodníků se svažovaly ke středu, kde vznikaly páchnoucí "žumpoidní" potůčky. Bylo to pravé semeniště nemocí.
Historická jádra měst postihla celá řada přestaveb. Gotických domů se už mnoho nezachovalo, jedním takovým je například dům U zvonu na pražském Staroměstském náměstí. Větší gotické celky spíše než u nás uvidíte za hranicemi, třeba v jihoněmeckém Norimberku nebo estonském Tallinnu.
