Objev latimérie vzbudil v polovině minulého století senzaci, dnes patří tato starobylá ryba k nejslavnějším "živým zkamenělinám" na světě. Naproti tomu jen málokdo si vzpomene na podivné ryby, které se na Zemi objevily společně s ní. Tato stejně stará skupina ryb žijící v močálech a bažinách dostala příhodné české jméno bahníci. Bahníci se svému životnímu prostředí přizpůsobili neobvyklým způsobem, kromě žaber, jimiž přijímají kyslík z vody, jsou vybaveni i plícemi, které jim pomáhají přežít období sucha.
Svědkové Gondwany
Bahníci se na Zemi objevili již na začátku devonu, to je před téměř 400 miliony lety. V průběhu devonu dosáhli největšího rozvoje a na jeho konci většina z nich začala vymírat. Přesto nevymřeli všichni, do dnešních dnů přežilo v téměř nezměněné podobě posledních šest druhů. Jejich starobylost potvrzuje i oblast jejich rozšíření – žijí v Austrálii, Africe a Jižní Americe – tedy na území bývalého jižního prakontinentu Gondwany, který osídlili ještě předtím, než se rozpadl.
Larvy jako pulci
Vědci se dlouho domnívali, že bahníci jsou předchůdci obojživelníků. Napovídaly by tomu nejen jejich plíce, ale také larvy, které mají stejně jako larvy čolků a mloků vnější keříčkovité žábry. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že tomu tak není. Bahníci se tak skvěle přizpůsobili životu ve vysychavých vodách, že se již dál vyvíjet nepotřebovali. Vytvořili zcela samostatnou vývojovou linii ryb a až do dnešních dnů zůstali jejími koncovými články.
Bahník bez bahna
Čtyři druhy bahníků žijí v Africe, jeden druh v Jižní Americe a konečně bahník australský, jak jeho jméno napovídá, obývá několik řek v australském Queenslandu. Právě tento bahník se od ostatních druhů nápadně liší. Má jen jednu plíci, zatímco u ostatních je to párový orgán. Jeho tělo je kryté velkými tuhými šupinami a prsní a břišní ploutve jsou svalnaté, takže připomínají spíš nedokonalé končetiny. Plicním dýcháním doplňuje bahník australský pouze nedostatek kyslíku ve vodě, ale úplně vyschnutí jako jediný nepřežije. Nedovede totiž vytvořit kokon z bláta a bez vody vydrží jen pár dní. Liší se i jeho larvy, podobají se spíš pulcům žab a nemají vnější keříčkovité žábry jako larvy ostatních bahníků.
Lalokoploutvé ryby
Zatímco bahníci zůstali navždy rybami, lalokoploutvé ryby, které se podobně jako oni musely přizpůsobovat vysychání vod, ve svém vývoji pokračovaly a v podobě obojživelníků začaly osídlovat souš. Z této skupiny ryb tak přežil v nezměněné podobě do dnešních dnů jediný druh – latimerie podivná.
