Iguanodoni byli mohutní býložraví ještěři vysocí od dvou do šesti metrů. (Protože podle posledních představ drželi dinosauři tělo spíše vodorovně než vzpřímeně, znamená tento rozměr výšku nad zadními končetinami, podobně jako když se výška dnešních čtyřnožců měří v oblasti lopatek, tzv. kohoutku.) Od hlavy k ocasu měřila tato zvířata pět až deset metrů. Odhaduje se, že nejznámější - a asi jeden z největších druhů - Iguanodon bernissartensis, vážil tři až čtyři tuny a v dospělosti dorůstal délky maximálně 13 metrů.
Iguanodoni měli vysokou, ale úzkou lebku. Zuby, které rostly za rohovinou pokrytým zobákem, se podobaly zubům leguána (odtud jejich jméno, které znamená v překladu "leguání zub"), ale byly mnohem větší a blíže u sebe. Tlama končila "zobákem", který se sice zkamenělý nezachoval, ale jeho tvar lze odhadnout z kostí, na nichž byl posazen.
K chůzi používali pravděpodobně všechny čtyři končetiny, ale mohli se postavit i na zadní, třeba aby dosáhli na potravu, která byla na stromech. Jejich předkové byli dvounozí, ale iguanodoni nakonec nabyli rozměrů, že pohyb pouze po zadních už pro ně nebyl únosný. Je zajímavé, že na předních končetinách jim z "dvounohého období" zůstal palec přeměněný v mohutný trn - zřejmě obrannou zbraň. Mohl jim také pomáhat při opatřovaní potravy. Tři prostřední prsty se přeměnily v jakási kopýtka usnadňující pohyb, malíček zůstal volný a zřejmě umožňoval těmto zvířatům uchopovat potravu.
Něco jako zebry
Iguanodoni žili pravděpodobně ve stádech a ve své době zaujímali v přírodě podobné místo jako v dnešním ekosystému zebry nebo bizoni. Byli velmi úspěšní: přežívali dlouhé období druhohor - zhruba před 160 až 90 miliony let. Znamená to, že český iguanonon byl jedním z posledních.
Malý, ale náš
"Český ještěr" měřil na výšku asi dva metry, na délku nejvýše čtyři metry a vážil podle odhadů 400 kilogramů, byl tedy poměrně malý. A jak vědci jeho velikost zjistili. Pomohli jim nálezy kompletních koster iguanodonů z jiných zemí a porovnání jejich stehenních kostí. Ta "česká" byla totiž nepoškozená a měřila 45 centimetrů. Zároveň po prozkoumání její stavby paleontologové rozpoznali, že zvíře, ze kterého pocházela, muselo být už dospělé. Za svou malou velikost vděčilo možná i tomu, že žilo na ostrově.
Česko v době dinosaurů
Před 94 miliony let, v období křídy, se totiž v Česku nacházelo mělké, teplé moře s mnoha ostrovy. Společenství, které tam existovalo, neboli ekosystém, bylo obdobou dnešních mangrovových porostů. Krajina dále od pobřeží byla porostlá stromy, které střídaly zelené pláně. Blízko pobřeží rostly zvláštní slanomilné rostliny, nízké jehličnany - frenelopsis. Náš dinosaurus se jimi pravděpodobně živil. Ale rostla zde i řada dalších jehličnanů a v té době se poprvé začaly objevovat i moderní kvetoucí rostliny.
Iguanodoni se zde popásali v okolí řek a na pobřeží. Zda tak mohli činit nerušeně, nebo je i u nás lovili dravci, zatím nevíme. Čeští paleontologové se domnívají, že ostrovy na Kutnohorsku byly pro obrovské predátory typu tyranosaura příliš malé. Možná se ale na nich dokázali udržet menší dravci lovící ve smečkách, jakými byli například velociraptoři.
