Barevná škála chameleonů navíc není neomezená, jak se většina lidí domnívá, při svých barevných proměnách používají nejčastěji odstíny hnědé či zelené, zelenošedé, modrozelené a žluté, další na řadě jsou nejrůznější varianty žlutooranžové až červené, modré a konečně i černá.
Pokud je chameleon v klidu, je většinou zbarvený podle prostředí zeleně či hnědě, což ho skvěle ukrývá před zraky nepřátel. Jak však dokázaly pokusy vědců, tato schopnost dokonalého maskování se u nich vyvinula až druhotně.
Svými nápadnými barevnými proměnami se naopak spíš prozrazují - jsou to totiž signály, jimiž spolu chameleoni navzájem komunikují, a tudíž musí být zdaleka viditelné.
Barevná výstraha chameleonů
Chameleoni jsou samotářská a nesnášenlivá zvířata, která ve své blízkosti nesnesou jiného jedince stejného druhu. A často ani nezáleží na tom, zda jde o dva samce, dvě samice nebo pár - mimo období rozmnožování jsou si všichni rovni. Své teritorium si ale nedovedou označit pachově nebo hlasem jako mnohá jiná zvířata.
Pokud se na stejném keři či větvi setkají dva jedinci, jsou to právě barvy, které za ně promlouvají. Jejich zvýrazněním dává domácí pán najevo svou sílu a odhodlání bránit své území. Je to vlastně barevná výstraha.
Čím je chameleon silnější a dominantnější, tím křiklavější barvy proti soupeři nasadí. Svou výhružku ještě umocní tím, že zplošťuje tělo a staví se k nezvanému hostu bokem, aby se zdál větší, otevírá tlamu a zlobně syčí. Podřízený jedinec naopak barvy ztlumí, zhnědne nebo zešedne a opatrně vycouvá.
Znamení lásky
Zcela opačný význam mají barevné signály samiček či samců, kteří se chtějí pářit. Samice dává svou touhu najevo nápadnými barvami, které jsou pro každý druh charakteristické. Samec pak podle jejího zbarvení bezpečně pozná, že je to opravdu samice jeho druhu a že se k ní může přiblížit a dvořit se jí. Své úmysly jí také dává najevo barvou - a čím je samec silnější, tím výraznější má barvy a jeho znamení lásky je viditelnější.
Samička se tak může už podle jeho vybarvení ubezpečit, že to bude opravdu vhodný a kvalitní otec jejího potomstva. Ale v okamžiku, kdy je oplozená, o dalšího samce nestojí. Naopak, chce mít klid a území, které jí poskytuje dostatek potravy pro vývoj vajíček, jen sama pro sebe. Svůj stav hlásí do světa opět zbarvením - zcela odlišným od toho, kterým lákala samce k páření, takže nemůže dojít k žádnému omylu.
Jak chameleoni mění barvy?
Chameleoni mají velice zvláštní strukturu pokožky, která jim umožňuje měnit barvy. Její vrchní vrstva je průhledná, takže je dobře vidět, co se děje v buňkách pod ní. Ty se souhrnně jmenují chromatofory, obsahují různá barviva a mají spoustu výběžků, které se mohou stahovat a roztahovat a vzájemně prolínat. Hned pod průhlednou vrstvou jsou buňky obsahující žluté (xantofory) nebo červené (erythrofory) barvivo. Pod nimi leží vrstva buněk obsahujících bezbarvé krystaly guaninu, tyto tzv. iridofory odrážejí bílé a modré světlo.
Když je chameleon v klidu, je zelený, protože modré odražené světlo prolíná přes žluté barvivo. Když se ale naštve, buňky se žlutým, případně červeným, barvivem se roztáhnou tak, že zablokují vrstvu pod sebou a chameleon vzteky zežloutne nebo zčervená.
Poslední vrstva buněk, melanofory, obsahuje tmavá zrnka melaninu. Tyto buňky nejčastěji reagují na světlo a teplo - melanin proniká do výběžků mezi buňky horních vrstev a chameleon ztmavne, nebo se naopak stahuje do středu melanoforu a chameleon zesvětlá. Všechny chromatofory reagují na nervové podněty zvířete a barevná proměna je velice rychlá.
Podivuhodnný ještěr: Proč mění barvy?
Zářící zdraví
Chameleoni mění barvu i z dalších důvodů. Pokud se potřebují rychle ohřát, ztmavnou, protože tak lépe absorbují sluneční záření. V noci když spí naopak zblednou, jsou uvolnění a buňky zodpovědné za jejich zbarvení jsou v klidu a stažené. Barva také prozrazuje jejich zdravotní stav - jsou-li chameleoni zesláblí či nemocní, vyblednou a zešednou, zatímco zdravý silný chameleon svými barvami doslova září.
Šilhavé oči
Chameleoni jsou ta „nejšilhavější“ stvoření na světě - mohou pohybovat každým okem zvlášť, jedním se klidně dívají dopředu a druhým za sebe. Pokud vyhlížejí kořist, vidí ji stereoskopicky a mohou ji dokonale přesně zaměřit.
Kleštičky místo prstů
Aby se udrželi i na nejtenčích větvičkách, mají chameleoni srostlé prsty, takže vytvářejí jakési kleštičky. Na předních nohách srůstají dva vnější a tři vnitřní prsty, na zadních je to opačně.
Chápavý ocas
V klidu ho má chameleon stočený směrem dolů do spirály, při lovu se jím přidržuje větví, aby měl lepší stabilitu. Ocas není na rozdíl od ostatních ještěrů lámavý, právě naopak, je tak pevný, že se na něj chameleon může zavěsit.
