Není to scéna z Jurského parku, a jak každý ví, ve skutečnosti se dinosauři nemohli s lidmi nikdy setkat. Vzájemně nás dělí celé geologické éry vývoje Země, tedy stovky milionů let. Přesto dnes žijí lovci dinosaurů a jejich zájem přináší konkrétní výsledky. Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd patří mezi ně. V loňském roce objevil stopu dinosaura, který se proháněl po Zemi zhruba před 210 miliony lety a navíc v místech, kde dnes leží Česká republika. Zkamenělá stopa, kterou už vědci stačili důkladně prozkoumat, na něj ledacos prozrazuje...
Na kraji Pangey
Poušť, kterou dinosaurus prošel, nebyla nijak vlídná. Vály nad ní monzunové větry a zapršelo jen zřídka. Déšť pak vypadal jako hotová průtrž mračen, po které v prohlubních zůstávala jezírka plná vody. Vláhy rychle využily rostliny, nehostinný kraj se zazelenal a to byl okamžik, který sem přilákal i našeho, zřejmě býložravého, dinosaura. V dobách sucha by sem totiž zabloudil jen dinosauří šílenec.
Území bylo součástí jediného obřího prakontinentu Pangea a Česká republika se nacházela v místech dnešní jižní Libye. Teploty tu byly podstatně vyšší. V horku se voda rychle odpařovala a z rozměklého bláta, vhodného k otištění šlápoty, se rychle stávala pevná půda. Stopy dinosaura ztvrdly a následná písečná bouře je pohřbila hluboko do písku. Jak tedy bylo možné vůbec ji nalézt?
Dolování dinosaurů
Vysvětlení napovídá fakt, že lovec dinosaurů Radek Mikuláš je geolog. Máme co do činění s usazenými vrstvami hornin, jejich pohyby a přeměnami v průběhu milionů let. Správný dinosauří stopař má všechno tohle na paměti. Stopy musí hledat ve vrstvách odpovídajících dané éře. V případě našeho dinosaura je to trias, první ze tří období druhohor. Po něm následovalo mnohem známější jurské období veleještěrů, které si tak oblíbil Steven Spielberg.
Mezi triasové sedimenty (staré zhruba 250 až 200 milionů let) patří některé pískovce nebo slepence. Jsou to snadno opracovatelné horniny, místy se povrchově těží a využívají ve stavebnictví. Není proto nic jednoduššího, než začít hledat stopy dinosaurů v jednom takovém lomu, třeba U devíti křížů nedaleko Červeného Kostelce.
Tam jsme se s Radkem Mikulášem vypravili. "Tenhle lom je vlastně nejlepším nalezištěm triasových usazenin na našem území. Téměř ručními postupy se tu vyrábějí desky pro nejrůznější parkové chodníčky a další úpravy," vysvětlil vědec přímo na místě. Stop by tu teoreticky mohlo být hodně, ale ve skutečnosti jsou nálezy vzácné. Navíc se člověk musí umět dívat. Zkamenělou stopu totiž na první pohled snadno přehlédneme.
Náhodný objev?
Radek Mikuláš zjistil, do jakých lokalit se pískovec z lomu U devíti křížů odvezl a všechna místa prozkoumal. Úspěch měl až v Botanické zahradě v Praze. Tam našel stopu dinosaura, který jako by ji zanechal na chodníčku.
Dláždění povolilo pod náporem brusek a jemnými údery geologických kladívek 3. listopadu loňského roku. Mikuláš se svými kolegy odlili stopu do speciální hmoty a pak už následoval podrobný průzkum. "Nejprve jsme museli stanovit korektní obrys stopy. Některá místa otisku totiž nebyla úplně zřejmá," komentoval Mikuláš výchozí problémy. Nakonec se podařilo stopu ichnologickými metodami přesně identifikovat. Ichnologie se zabývá právě studiem zkamenělých stop a k nim přiřazuje zvířata, která je mohla zanechat.
Dávno zmizelá kořist
Tým došel k závěru, že jde o ichnorod (neboli rodinu stop) Anomoepus. Otisk tedy pravděpodobně zanechal dinosaurus dosahující výšky většího krocana. Od paty nohy k pánvi měřil 90 cm až 1 m, od hlavy ke špičce ocasu pak zhruba 2,5 m a hlavu nosil ve výšce pasu dospělého muže. Patřil mezi takzvané ptakopánvé dinosaury (Ornithischia), kteří zažili své nejlepší období až mnohem později. V době křídy byli dokonce nejpočetnější skupinou a předstihli své příbuzné plazopánvé dinosaury, z nichž se vyvinuli ptáci. Pro ptakopánvé dinosaury byl charakteristický zobák krytý rohovinou, ale ty nejprimitivnější formy měly v přední části tlamy zuby. A to je také případ našeho prastarého anomoepa.
Lovec dinosaurů Radek Mikuláš s touto kořistí slaví obrovský úspěch. Jde o teprve druhou stopu dinosaura, který se vyskytoval na našem území. A byl to lov plný napětí, i když kořist zmizela z povrchu naší planety v hlubinách dávnověku...
Co zajímá ichnologa?
Geologie jako věda v sobě zahrnuje řadu dílčích disciplín. Jednou z nich je právě ichnologie, která se zabývá stopami činnosti organizmů. Mohou to být stopy nebo různé dutiny a závrty. Těmi zkamenělými se konkrétně zabývá paleoichnologie, zatímco neoichnologie studuje stopy po současných organizmech. Podle nalezených stop sestavuje ichnologie klasifikaci různých organizmů. Díky tomu je možné určit přibližně druh zvířete, které stopu zanechalo.
Masožravý soused
Úplně první zkamenělou dinosauří stopu se podařilo na našem území nalézt už v 90. letech minulého století. Patřila podle všeho masožravému rodu Coelophysis. Byl to jeden z prvních typů dinosaurů vůbec a patřil zhruba k současníkům anomoepa. Stopa byla objevena také v pískovci z lomu U devíti křížů.
Za dinosaurem na web!
První, kdo o objevu dinosauří stopy informoval, byl vědecko-populární magazín Meteor Českého rozhlasu. Odvysílal exkluzivní reportáž z okamžiku, kdy stopa před 210 miliony lety vznikla a na svých internetových stránkách má 3D rekonstrukci dinosaura, který ji zanechal. Vše najdete na meteor.rozhlas.cz.
