Převládající směr větru přitom s oceánskými proudy úzce souvisí, neboť urychluje pohyb povrchových vrstev vody. Hlavní roli v tomto pohybu vodních mas přitom hrají tzv. pasáty, které pohánějí severní a jižní rovníkový proud.
Větry nad rovníkem
Pasáty vznikají působením dvou sil. V tropickém pásu se vzduch silně ohřívá, stoupá vzhůru a ve výšce vane na sever a na jih od rovníku směrem k obratníkům. Tam se postupně ochlazuje, klesá dolů a při mořské hladině se vrací zpět. Protože však Země pod těmito (kolmo k rovníku orientovanými) vzdušnými proudy ubíhá od západu k východu, jsou tyto větry na obou jeho stranách zdánlivě odkloněny k západu. Na jižní polokouli tak pasáty vanou severozápadním směrem k rovníku a na severní polokouli jihozápadním směrem k rovníku.
Když přestane foukat
Čas od času však dojde k jevu, jehož příčiny nejsou ještě zcela přesně známy, ale protože jeho četnost stoupá, pravděpodobně se na něm podílí i globální oteplování. Změny tlaku nad Tichým oceánem způsobí, že pasáty změní směr, zeslábnou nebo dokonce ustanou. Tím se zpomalí nebo zastaví jižní rovníkový proud a teplá povrchová voda ze západního Tichomoří se rozšíří až k břehům Jižní Ameriky. Ta je za normálních okolností omývána chladným Humboltovým proudem, který zde vystupuje k povrchu. V okamžiku, kdy ho překryje vrstva teplé vody, se úplně změní klimatické podmínky v celém Tichomoří a dojde ke zvláštnímu jevu.
El Niño
Teplé povrchové vrstvy oceánu se silně vypařují - vzniká tak oblačnost, která je větrem zanášena nad západní pobřeží Jižní Ameriky, kde způsobuje lijáky a záplavy. Naproti tomu na opačné straně Tichého oceánu tato oblačnost chybí, vládnou tu nezvyklá sucha často spojená s požáry. Ke změnám dojde i v oceánu - ve vodě chybí živiny, které za normálních okolností vynáší z hloubky Humboltův proud. Od pobřeží Jižní Ameriky proto odpluje většina ryb. Jako první tak zpozorovali tuto anomálii jihoameričtí rybáři, kteří ji, protože nejčastěji přicházela v období Vánoc, pojmenovali El Niño - Ježíšek (nebo také děťátko).
La Niña
Někdy, ale ne vždy, následuje po El Niñu opačný extrém - vítr pohánějící jižní rovníkový proud zesílí a zažene oblast vysokých teplot a silného výparu mnohem dál na západ, zatímco zpětné vzdušné proudy vracející se horními vrstvami atmosféry přinášejí nad Ameriku nezvykle studené suché počasí. Lijáky a záplavy naopak postihují východní Austrálii, Indonésii či Indii. Tento jev dostal jako protiklad k El Niñu jméno La Niña - holčička.
