Když počátkem prosince dorazil do skotského Edinburghu párek pand, vypadalo to na tamním letišti jako při příletu důležité politické návštěvy. Kromě kapely skotských dudáků v nezbytných sukních, zde byli i ministr pro Skotsko a primátor Edinburghu Premiér skotské vlády ve stejné době přitom „náhodou“ jednal v Číně.
Miláček a Sluneční záře
Osmiletá samička Tian Tian (Miláček) a její stejně starý partner Jang Kuang (Sluneční záře) přiletěli speciálem FedEx Panda Express. Cílem jejich cesty je utužit čínsko-skotské vztahy. Zvednou totiž jak prestiž edinburghské zoo (v Evropě mají pandy jen zoo v Madridu, Berlíně a ve Vídni), tak i skotských politiků. Zároveň zlepší mínění skotské veřejnosti o Číně. To je právě diplomacie.
Přitom ani Číňané nepřijdou zkrátka. Za každý rok „pronájmu“ pand dostanou od zoo milion liber (asi 30 milionů korun) a navíc každé mládě, které se zde narodí se musí vrátit do Číny.
Staletá tradice
Číňané používají černobílé medvědy jako své mírové vyslance pořádně dlouho. První doložený příklad pandí diplomacie je ze sedmého století. Tehdy císařovna Wu Ce-tchien věnovala dvě pandy japonskému dvoru. Od té doby, čas od času, posílali čínští císařové svým spojencům darem tato nádherná zvířata.
Peking se k tradici pandí diplomacie vrátil v období studené války. K nejznámějším černobílým velvyslancům patřili Hsing Hsing a Ling Ling, které komunistický vůdce Mao věnoval v roce 1972 americkému prezidentovi Richardu Nixonovi. Zaslal mu je po jeho návštěvě Pekingu. Zatímco Nixona zvířata nijak moc nezajímala a na pandy se ani nikdy nepřišel kouknout, oba vzácní medvědi se stali chloubou washingtonské zoo a jistě také přispěli ke zlepšení americko-čínských vztahů během 70. let.
Pandy nechceme
Ne všude ale o čínskou pandí diplomacii stojí. Například na Tchaj-wanu, ostrově, který se na rozdíl od pevninské Číny ubránil komunizmu. Párek pand, které tamní zoo Peking nabídlo, místní politikové zatím odmítají. Čína totiž nezávislost Tchaj-wanu neuznává a považuje ho pouze za svou jakousi pomýlenou provincii. Lidé na ostrově se proto (celkem oprávněně) bojí, že by je pevninský obr nejraději ovládl. Tchaj-wance nejvíc popudilo, že Čína označila dodávku pand jako „vnitrostátní záležitost“. Tohle prostě ani roztomilí medvědi urovnat nedokážou.
Proč panda?
Na otázku, proč se zrovna pandě podařilo stát se mírovým diplomatem, si asi snadno odpovíte sami. Tygr by byl jistě také dobrý symbol Číny, ale přece jen tolik mírových nadějí by nevzbuzoval. A pekingský psíček zase není tak vzácný a důstojný. To panda již na první pohled působí mírumilovně jako plyšový medvídek v životní velikosti, který si přímo si říká o pohlazení. Fakt, že většinu času pokojně žvýká bambus, také přispívá k jejímu obrazu nevinnosti. Navíc je symbolem Číny a je velmi vzácná – čili jako dar nebo zapůjčka má svou cenu.
