Velké doby ledové trvají desetitisíce let a během nich se podnebí ve střední Evropě podobá tomu, jaké je dnes například někde ve Finsku nebo na Sibiři. V dobách meziledových bývá naopak někdy tepleji, než je dnes. Proč k těmto brutálním změnám klimatu v posledních několika milionech let dochází, se vědci přou. Zdá se, že jedním z viníků bylo spojení obou Amerik, které zastavilo mořské proudy tekoucí do té doby podél rovníku. Nástup jednotlivých dob ledových mohly také zavinit mohutné výbuchy supervulkánů nebo i kolísání svítivosti Slunce.
Kromě těchto dlouhodobých změn však přicházejí i změny relativně krátkodobé, trvající desítky nebo stovky let. Říká se jim malé doby ledové. Takových ochlazení jsme v lidské historii již zažili několik. Mamuti nebo lední medvědi při nich sice do střední Evropy nevtrhli, přesto tyto změny měly na lidi velký vliv. Většinou je doprovázel hlad, neúroda a také nucené stěhování národů. Vznikaly kvůli nim války a padaly říše. Naopak v teplejších dobách tak zvaného klimatického optima se lidem všeobecně dařilo lépe.
Jak působí sopky
Jedno z takových období, které ovlivnilo svět, je malá doba ledová ve středověku. Vědci se dlouho dohadovali, co zavinilo její vznik. Donedávna se domnívali, že za to mohla snížená sluneční aktivita. Nyní však přišli s teorií, že klima ve středověku ovlivnily sopečné výbuchy. Jednalo se prý nejméně o čtyři exploze vulkánů. Ukázaly to vrty v Grónském ledovci. Z ledu se dá totiž rozpoznat složení atmosféry v době, kdy se ukládal. Stačí se provrtat dostatečně hluboko a dostanete se třeba ke vzorkům atmosféry před tisíci lety. O jaké čtyři sopky se jednalo, to se z ledu už tak úplně poznat nedá, ale nacházely se zřejmě v blízkosti rovníku...
Celé téma si přečteš v ABC 7/2012, které se prodává od 27. března 2012.
