Na svatého Jiří vylézají hadi i štíři. Také jste si s touto starou lidovou průpovídkou lámali hlavu? Že hadi jsou už 24. dubna venku ze zimních úkrytů je jistě pravda, ale co asi naši předkové mysleli těmi štíry? Škorpioni přeci v Česku nežijí!
Jenomže, jak se zdá, štíři na našem území žili – a dokonce i žijí. Jeden pěkně starý a přitom docela hodnověrný doklad o tom existuje v Balbínově Historii Českého království. O Bohuslavu Balbínovi jste se možná učili, že patřil k velkým obráncům českého jazyka. Byl to však také bystrý pozorovatel, který se zajímal o přírodu. Napsal, že v horkém létě roku 1644 škorpiony v Praze osobně viděl. Jen byli prý menší než ti z jižních krajin. Protože si tehdejší učenci nebyli úplně jistí, co vlastně spatřili, pozvali si na jejich určení odborníka, který tato zvířata znal. Ten nalezené štíry podle Balbína označil za „pravé a vskutku jedovaté“.
Kde se štíři na Slapech vzali
Pak se několik století žádný štír domácího původu v Česku nenašel, nebo se o tom alespoň neví. Přírodovědci proto začali stará svědectví zpochybňovat. To trvalo až do roku 1959, kdy byly na břehu Slapské přehrady poblíž obce Nebřich chyceny dvě samice štíra kýlnatého. Dnes se řadí ke druhu Euscorpius tergestinus (dřívější název E. carpathicus). O rok později přírodovědci, kteří se místo nálezu vypravili, našli velké množství škorpionů. Štíři tedy v Čechách žijí.
Brzy se však vyskytly pochybnosti. Nikdo neví, jestli se tato zvířata vyskytla na Slapech přirozeně, tedy zda tu přežívali z teplejších období na počátku středověku. Druhou možností je, že sem byli zavlečeni, například s lodní dopravou nebo nějakými kameny z jižní Evropy a nalezli tu natolik příhodné podmínky, že se rozmnožili. Poslední možností je, že je zde prostě někdo vysadil.
Škorpioni a lidé
Spor není snadné rozsoudit. Štíři jsou milovníci tmy, je obtížné je najít. Zároveň jim blízkost člověka příliš nevadí. Vzhledem k vášni těchto tvorů ukrývat se v nejrůznějších prasklinách a temných úkrytech hrozí, že se z nich lehce stávají černí pasažéři. Jak to jde snadno, dokazuje nález tří štírů na půdě domu v Olomouci. Ti ale do naší přírody určitě nepatřili. Zjistilo se, že majitelé domu byli rok předtím na dovolené v Chorvatsku a na půdu odložili zabalené stany.
Pesimisté tvrdí, že podobně se dají vysvětlit i středověké nálezy štírů v Praze. Nevědomky je sem prý zanesli ve svých zavazadlech italští stavební dělníci, popřípadě se k nám dostali společně s jihoevropským mramorem používaným při stavbách pražských kostelů a paláců.
Dnes se ale většina odborníků kloní k tomu, že výskyt štíra na Slapech může být původní. Ve střední a západní Evropě, v místech jejich severního rozšíření totiž štíři nežijí souvisle na celém území, ale pouze na vhodných místech, často od sebe desítky kilometrů vzdálených. Nejbližší – a také osamocená – lokalita štíra kýlnatého sice leží až stovky kilometrů daleko: v Rakousku u města Krems (česky Kremže). Ale zdá se, že slapští štíři jsou s těmi kremžskými příbuzní.
Hotel je vyhubil
Štírům se u Slapské přehrady dobře dařilo až do osmdesátých let minulého století. Pak ale na místě, kde se do té doby nacházeli, vyrostl hotel s apartmány a tato zvířata zmizela. Poslední byli nalezeni v roce 1988. Zdálo se, že škorpioni na Slapech (a tím i v Česku) definitivně vyhynuli.
Jenže vloni objevili samici štíra opět nedaleko Slapské přehrady, tentokrát kousek pod ní, nedaleko obce Třebsín. Zvíře bylo chyceno u suťovité stráně. Štíři na Slapech tedy prokazatelně přežívají. Česká příroda tedy nebyla o tohoto atraktivního tvora ochuzena.
