Acanthaspis petax, který se vyskytuje jen v Malajsii, dorůstá do velikosti pouhého centimetru. A to je možná jediné naše štěstí. Jeho hlavní obětí jsou místní druhy menších mravenců, na něž je dobře vybavený. Nejprve nebohého mravence ochromí enzymatickým jedem, ten následně vnitřnosti oběti promění v tekutinu a tu pak náš zabijácký hmyz vysaje. Někomu normálnímu by to stačilo, ale evoluce nadělila druhu Acanthaspis petax ještě jinou schopnost.
Jakmile je totiž chitinová skořápka mravence vycucnutá, naše milá ploštice ji vezme a připevní nad vlastní zadeček, kde už se pár podobných ostatků nachází. Vzniká tak obrovské brnění z chitinového pancíře, které s sebou ploštice všude nosí.
Důvodem je fakt, že kvůli své velikosti není tak těžké být obětí, zvláště, když se na lov tohoto druhu specializují lokální druhy skákavých pavouků. Brnění z mrtvol tak slouží jak k potenciálnímu zastrašení některých menších druhů, tak jako funkční ochrana. Predátor většinou zasekne kusadla do větší části oběti, jíž v tomto případě tvoří právě morbidní brnění.
Acanthaspis petax se tak chrání před zabitím prvním úderem. Navíc umí celou schránku odhodit, nechat útočníkovi „na hraní“ a sám utíká někam do bezpečí. Pravděpodobně ulovit pár mravenců, aby si udělal nové brnění. Vždyť pach mrtvých mravenců slouží jako funkční kamufláž. Nejsi nakonec rád, že tenhle drsňák hmyzího světa má jen ten jeden centimetr?
