Dodnes na tuto dobu můžeme najít řadu památek. Může se ale stát, že se u nás sopečná činnost opět obnoví? Divokou krajinu, kterou vytvořily sopky, najdeme u nás v oblasti Českého středohoří. Dodnes to můžeme vidět kuželovité vrchy vystupující z jinak poměrně rovné krajiny. Musíme si ale představit, že před nějakými 15 až 30 miliony lety, kdy zdejší krajina vznikala, vypadala úplně jinak než dnes.
Nadmořská výška byla o nějakých 300 metrů vyšší a některé sopky byly skutečně obrovské hory. Tak například vrcholek Řípu se tyčil o nějakých 1000 metrů výše, než je dnes. To, co z tehdejších vulkánů zůstalo, jsou vlastně jen sopouchy vyplněné lávou. Ta ztuhla na tvrdý čedič, který se jediný částečně zachoval. Většinu tehdejšího zemského povrchu totiž během milionů let odnesla voda a vítr.
Ohnivé peklo ve Středohoří
Počátek divoké sopečné aktivity měly na svědomí tektonické desky, které v třetihorách vyzvedly Alpy a Karpaty a pak narazily z jihu a jihovýchodu na stabilní Český masiv. Tlaky, které zde vznikly, obnovily staré tektonické zlomy a poruchy.
Tehdy se v oblasti, kterou protéká řeka Ohře, trhala Země a vylévalo magma. Nové vulkány vyrůstaly jako houby po dešti. Porucha zemské kůry, která se zde otevírala, se nazývá oherský rift a byla zmenšenou kopií africké Velké příkopové propadliny. Kdyby zdejší propad zemské kůry a s ním spojená vulkanická činnost pokračovaly, došlo by zde k roztržení pevniny. To se však nestalo, protože tlaky, které tento geologický jev vytvářely, ustaly. S nimi před nějakými deseti miliony let definitivně skončila i sopečná činnost v Doupovských horách a Českém středohoří.
Slezsko a Morava
O něco mladší vulkány nalezneme v moravskoslezském kraji nedaleko Bruntálu: Uhlířský vrch nebo Venušina sopka soptily ještě před necelými dvěma miliony let. Tady se dají vidět i zbytky pěkných lávových proudů. Kromě zmíněných oblastí Nízkého Jeseníku, Doupovských hor a Českého středohoří se u nás vyskytují i další místa, kde lze na první pohled poznat, že tu došlo k vulkanické činnosti – například Vinařická hora u Kladna nebo Únětická hora u Pardubic.
Nejmladší sopka
Asi dva kilometry od Chebu směrem k Mariánským lázním se nachází malý vršek Komorní hůrka. Víme, že spolu s nedalekou Železnou hůrkou je nejmladší sopkou na území Česka. Vznikla mohutným výbuchem na dně vysychajícího slaného jezera. Kdy soptila naposledy, není úplně jasné. Většinou se uvádí, že zhruba před 150 až 200 tisíci lety. Někteří odborníci však mluví o době mnohem nedávnější. Možná, že poslední erupce byla jen před 10 tisíci lety.
Nepříliš vzdálené aktivitě by trochu napovídaly i pověsti, které se v okolí Komorní hůrky vyprávěly. O synech trpasličího krále, kteří hluboko pod zemí přikládají pod kotli, aby zajistili teplotu ve zdejších minerálních pramenech. Komorní hůrka, která se dříve německy nazývala Kaminberg (Komínový kopec), jim prý sloužila jako komín a občas se nad ní objevoval kouř. Také se zde údajně ozývaly různé zvuky, rachocení a otřesy Země. Podle dalších místních pověstí měl na svědomí kouř a hluk zlý duch, který ve zdejším podzemí rejdil.
Stoupá magma na povrch?
Pokud se nad těmito starými záznamy v místních kronikách zamyslíme, zdá se, že tento vulkán nemůže být statisíce let vyhaslý. Jak mohli středověcí lidé poznat, že zdejší nenápadný kopec je sopkou, kdyby Komorní hůrka skutečně soptila naposledy před 150 tisíci lety? Legendy by nasvědčovaly tomu, že minimálně náznaky sopečné činnosti se v Komorní hůrce musely objevovat ještě v (pre)historické době.
Může tedy Komorní hůrka ještě vybuchnout? Spíše ne, ale… Právě na Chebsku je nejtenčí zemská kůra v celém Česku, odhadem nějakých 28 km (na většině území bývá o asi 10 km tlustší). To znamená, že žhavé magma tu je nejblíže povrchu. A také se zde objevují nejčastěji mírná zemětřesení. Jejich ohniska leží nejčastěji v okolí Nového Kostela, tedy celkem nedaleko od Komorní hůrky. Možná, že zemětřesné roje (opakující se série slabých zemětřesení) jsou předzvěstí, že v hlubinách Země začalo opět magma stoupat.
Existují i určité náznaky, že se v plynech vystupujících s minerálními vodami západočeských lázní mírně mění chemické složení, což by také mohlo naznačovat přibližování magmatu k povrchu.
Spěte klidně
Pokud jste dočetli až sem a začali se bát výbuchů vulkánů na západě Česka, můžete se zase uklidnit. Geologické pochody jsou proti lidskému životu neuvěřitelně pomalé, a tak by – pokud vůbec – mohlo k nějaké výraznější sopečné činnosti dojít v řádu tisíců nebo spíše statisíců let. Takže spát asi můžeme klidně.
