Umíte si představit, že překonáte 42 kilometrů za dobu jen o pár minut převyšující dvě hodiny? Že uplavete stometrovou vzdálenost rychleji než za 50 vteřin? Že přeskočíte osm metrů? I tohle dokáže člověk.
Ve srovnání s některými zvířaty se to může zdát málo, ovšem nesmíte zapomenout, že ani k jednomu z uvedených výkonů není člověk přizpůsoben, nejsou mu vlastní. Dosáhl jich až po náročném mnohaletém tréninku, při kterém zesílilo jeho svalstvo, kostra, nervový systém je odolnější stejně jako dýchací a oběhová soustava.
Uvnitř lidského těla
Člověk se snažil odhalit, co skrývá jeho schránka. Měl k tomu celou řadu důvodů, ale jeden byl hlavní - nemoci. Antropologické nálezy ukazují, že již neandertálci (někdy před 40 000 lety) trpěli zubními kazy, paradentózou, nemocemi kostí a kloubů. Nelze pochybovat o tom, že problémy měli i s orgány, které se nezachovaly. Ovšem již lidé v mladší době kamenné věděli, co je uvnitř lebky, a dokonce dokázali s velkým úspěchem provádět trepanace - otevření dutiny lebeční - a léčit tak záněty či nitrolebeční tlak.
Výzkum lidského těla
Anatomické znalosti člověka posunul vpřed lékař římského císaře Marca Aurelia Galenos (129 - 199). Ačkoliv jeho základní teorie čtyř tělesných tekutin byla zavádějící, jeho výzkumy na zvířatech (pitvy lidí byly zakázané) přinesly mnoho nových poznatků o anatomické stavbě těla i funkcích řady orgánů. Podobně jako před ním Aristoteles i on věřil, že všechno v lidském těle má nějaký smysl, a ten hledal.
Pitva člověka
Od římských dob byly pitvy po dlouhá staletí zcela zakázané. Univerzity se řídily zákazem církve, která prohlásila mrtvé lidské tělo za nedotknutelné. Anatomové se tedy omezovali jen na opakování poznatků z děl antických a arabských autorů, zejména Galena, jenž ovšem vycházel jen z pitev zvířat.
Vše se změnilo na univerzitě v Bologni, ke pracoval anatom Mondino dei Liucci (1270 - 1326). Ten v rámci výuky začal provádět čtyřdenní pitvy, vždy podle předem daného schématu, doprovázené výkladem o procesech v lidském těle. Účastnit se smělo nejvýše dvacet (na pitvě muže), resp. třicet (na pitvě ženy) diváků. Díky tomu se znalosti budoucích lékařů posunuly výrazně dopředu a medicína se začala rozvíjet.
Dnes je lidské tělo skvěle prozkoumané, i když některé souvislosti zřejmě teprve čekají na objevení. Ani to ale nestačí, abychom úspěšně léčili celou řadu závažných onemocnění, jako je např. rakovina. Tady mají před sebou výzkumné lékařské týmy ještě mnoho práce.
