Mnohem důležitější je, že včely opylují většinu kvetoucích rostlin na Zemi Už v době kamenné (před více než 12 tisíci lety, jak prozrazují jeskynní malby) vybírali lidé divokým včelám jejich zásobu potravy – med. Tento způsob získávání medu se až do středověku nezměnil. Teprve v 18. století začali lidé připravovat včelám místo jejich přirozených úkrytů v dutinách stromů umělá hnízda - úly. Z lidí se stali včelaři, včely však zůstaly své. Ačkoliv je lidé chovají uměle a dokonce vyšlechtili řadu plemen, jsou to stále tytéž divoké včely. Nikdy nezdomácněly.
Neschopná královna
Jedna včela není nic. Ani deset či padesát včel nic neznamená. Teprve několikatisícové včelí společenství (v létě může mít 80–100 tisíc členů) vytváří pozoruhodný dokonale fungující organismus. Jeho srdcem je královna matka, která jako jediná klade vajíčka. Nic jiného neumí, dokonce se svými dělnicemi, neplodnými samičkami, nechává krmit. Ve skutečnosti ani pracovat nemůže, nemá košíčky na sběr pylu, nedovede vytvářet vosk ani mateří kašičku (krmivo pro ni a pro larvy).
K sérii obrázků
Pracovní kariéra včelí dělnice Hlavní pracovní náplní dělnic je shánění potravy, než však taková dělnice poprvé vyletí z úlu, musí projít všemi ostatními funkcemi, které jsou pro chod úlu nezbytné. Dvě až tři hodiny po vylíhnutí dělnice odpočívá a nabírá sílu. První tři dny pracuje jako „uklízečka“, čistí buňky, do nichž bude královna klást vajíčka. Další tři dny pracuje u larev, které zásobuje potravou.
Šest následujících dní je schopna vytvářet mateří kašičku, kterou krmí samotnou královnu. Když začne produkovat vosk, stává se stavebním mistrem – po šest dní buduje plásty pro ukládání zásob a buňky pro výchovu včelích larev. Osmnáctý den přebírá zodpovědný úkol strážkyně česna – brání úl před vetřelci. Dvacátý první den vyletí z úlu na svou první cestu za potravou. Před sebou má ještě 10–20 dní života a pilného snášení potravy do úlu.
Řeč tance
Když některá z dělnic objeví bohatý zdroj potravy, podělí se o svůj objev s ostatními dělnicemi. Místo jim přesně určí tanečkem na svislém plástu. Jeho hlavní částí je běh po přímce, při němž zvláštním způsobem vrtí zadečkem, pak se obloukem vrací zpět do výchozího bodu. Směr, kterým „tančí“ svírá určitý úhel se svislým směrem – tento úhel přesně odpovídá úhlu, jaký venku svírá směr k potravě a přímka ke slunci. Vzdálenost k potravě je pak dána rychlostí a délkou tanečku, její kvalitu ostatní včely zjistí podle vůně, kterou kolem sebe tanečnice šíří vířením křídel.
Včely a rostliny
Nejznámějším včelím produktem je bezesporu med. Kromě něj nám ale včely poskytují i vosk, pyl, propolis (zvláštní pryskyřice, kterou včely používají k desinfekci úlu a plástů), jed a mateří kašičku. Největší užitek ale máme z toho, že opylují rostliny. Vědci spočítali, že včely navštěvují přibližně 170 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Mnohé by se bez včel vůbec neobešly, nevytvořily by plody a semena. Jen díky včelám si tak např. můžeme pochutnávat na ovoci, protože v době, kdy ovocné stromy kvetou, jiní opylovači kromě včel, které přezimovaly, nelétají.
