Mezi motýly patři i takoví, kteří jsou stěží vidět pod lupou, stejně jako nenávidění škůdci v domácnostech – moli. Přesto si pod pojmem motýl každý představí spíš veliké barevné druhy, které jsou často i vyhledávaným objektem různých sběratelů. Některé z nich to přivedlo na pokraj vyhubení, jiní se naopak začali chovat a rozmnožovat v zajetí. Mezi našimi medailisty najdeme jak denní, tak i noční motýly, ale všichni jsou obyvatelé tropů. Podobně jako u řady jiných druhů členovců i u motýlů jsou často samičky větší než samci. Platí to i v případě našich rekordmanů – uváděná maximální velikost ve všech případech tedy patří samičkám.
1. místo
Tyza velká
O první místo soupeří hned dva druhy – jeden noční a jeden denní. Oba obvykle měří v rozpětí křídel 31 cm. Ale jsou známy případy, kdy samice můry s podivným jménem tyza velká (Tysania agrippina), měřila v rozpětí křídel až 33 cm, takže si titul největšího motýla světa (nikoliv nejtěžšího) vysloužila ona. Tyza patří mezi pravé můry (jako např. naše stužkonosky či osenice) a obývá tropické oblasti od Mexika přes celou Střední Ameriku až po jihoamerickou Brazílii. Přestože jde o tak velký druh motýla, žije díky své soumračné a noční aktivitě velice skrytě, a tak se dosud ani přesně neví, jakými rostlinami se živí jeho housenky. Přírodovědci předpokládají, že se živí listy sapanovitých dřevin (Caesalpinaceae – příbuzné jsou např. našim akátům).
2. místo
Ptakokřídlec Alexandřin
Podivné jméno nápadného motýla vzniklo z latinského názvu Ornithoptera alexandrae – přičemž slovo ptakokřídlec je doslovným překladem rodového jména. Tito motýlí obři z tropických pralesů severní Papuy Nové Guineje se vyznačují nápadnou pohlavní dvojtvárností – samice jsou nejen větší než samci, ale postrádají také jejich krásné výrazné barvy, jsou nenápadně hnědé a bílé, zatímco menší samci svítí kontrastním zářivě zeleným a černým zbarvením křídel a žlutým zadečkem. Housenky těchto motýlů se živí jedovatými podražci, a protože se v nich jed shromažďuje, dospělí motýli jsou jedovatí. Tento motýl je zařazen mezi ohrožené druhy a je zapsán na seznamu CITES (nesmí se s ním obchodovat), ale sběratelé motýlů jsou ochotni zaplatit za něj na černém trhu až tisíce dolarů.
3. místo
Atlas velký
Celá jihovýchodní Asie a Indonésie je domovem „bronzového“ motýla z příbuzenstva našich martináčů, atlase (Attacus atlas). Samice tohoto nočního motýla může mít v rozpětí křídel 25–30 cm, co jí ale chybí na délce, nahrazuje šířkou, takže je to motýl s největší plochou křídel. Larvy atlase nejsou vybíravé, živí se listím celé řady dřevin, díky tomu je to snadno chovatelný druh. Navíc se larvy při kuklení zapřádají do hedvábného kokonu, atlasové jsou proto už od pradávna v Indii chováni pro tzv. nepravé hedvábí. Přestože je tento nápadný velký motýl velmi žádaný sběrateli, není nijak vzácný, v zajetí a na farmách odchovaní jedinci stačí poptávku uspokojit a populace v přírodě tak nikdo neruší.
Největší u nás
Přestože i u nás žije spousta krásných a nápadných motýlů, rozměrů tropických druhů nedosahují ani zdaleka. Kdo by vyhrál v rámci naší země?
Jeden ve dne, druhý v noci
Náš úplně největší motýl patří do příbuzenstva bronzového medailisty atlase. Samice martináče hrušňového (Saturnia pyri) může mít v rozpětí křídel až 18 cm. Setkat se s tímto velkým nočním motýlem ale u nás můžete jen na jižní Moravě, jinde nežije. Mezi denními motýli vítězí půvabný babočkovitý motýl, bělopásek topolový (Limenitis populi), jehož samička může mít v rozpětí křídel až 8,5 cm. U nás žije roztroušeně v listnatých nebo smíšených lesích, v nichž jsou zastoupeny osiky a topoly, jejichž listím se živí jeho housenky.
