Soužití lidí s tygry sebou nese problémy, zejména v jihovýchodní Asii, která patří k nejhustěji zalidněným oblastem světa. Tygři zde přicházejí o své životní prostředí, které se mění na rýžová pole, pastviny či čajové plantáže, a tím i o svou přirozenou kořist. Pak dochází ke konfliktům – aby se uživili, loví domácí zvířata a občas zabijí i člověka, který je brání nebo se prostě jen nachází v nesprávný čas na nesprávném místě.
„Zázračné“ kosti
Úbytek životního prostředí a přirozené kořisti však není jedinou příčinou rychlého vymírání tygrů. Jeden z hlavních problémů představují pytláci, kteří tygry loví pro cennou kožešinu a pro kosti a vnitřní orgány, jimž orientální medicína přisuzuje téměř zázračné účinky. A čím méně tygrů v přírodě zbývá, tím je jejich cena na černém trhu vyšší. Pytláctví je tak přes veškerá rizika stále velmi výnosnou činností.
Poslední divocí tygři
V současné době přežívá ve volné přírodě posledních asi 3200 tygrů šesti poddruhů. Původní souvislý areál jejich rozšíření se zmenšil o 93 %, zbyly z něj jen izolované ostrůvky. Na konci prosince loňského roku ale uveřejnila mezinárodní organizace na ochranu divoké přírody WCS (The Wildlife Conservatin Society) optimistickou zprávu. Po mnohaletém úsilí se jí podařilo uzavřít dohody s vládami Indie, Thajska a Ruska, které přijaly opatření pro maximální ochranu tygrů.
Zabití tygra? Zločin!
Všechny tři státy se v první řadě rozhodly bojovat proti pytlákům a schválily zákony, podle nichž je zabití tygra zločinem, za který lze udělit vysoký trest. Zřizují nebo posilují protipytlácké hlídky a rozšiřují stávající národní parky o nová území, v nichž tygři dosud žijí. Vytvářejí chráněné biokoridory, které umožní tygrům bezpečný průchod z jedné lokality na druhou. V Indii se dokonce jedná o přemístění celých vesnic z oblastí obývaných tygry na místa, kde tygři nežijí. Z ochrany tygrů a jejich životního prostředí navíc bude mít zisk i celá řady vzácných a ohrožených druhů živočichů, kteří s tygry sdílejí společný biotop.
