Převratné zoologické objevy nečekají na přírodovědce jen v terénu, mohou je přinést i studia starých muzejních sbírek. Právě to zažil dr. Kristofer Helgen, když studoval přes sto let staré zoologické sbírky v londýnském přírodovědném muzeu. Z bohaté kolekce australské zvířeny, kterou nasbíral přírodovědec John T. Tunney v letech 1901–1903, ho nejvíc zajímaly ježury. Díky tomu přišel na něco neuvěřitelného – mezi ježurami objevil vycpaný exemplář zcela odlišného zvířete. Tato údajná ježura byla téměř dvojnásobně velká než ostatní, měla nápadně dlouhý mírně dolů zahnutý čenich, na nohách tři drápy a slabé řídké ostny, které jen mírně přerůstaly hustou tmavou srst. Zkrátka, nešlo o ježuru, ale její blízce příbuznou paježuru Bruijnovu (Zaglossus bruijni).
Ožilo vyhynulé zvíře?
Překvapení bylo odůvodněné, podle paleontologických nálezů paježury v Austrálii vyhynuly již před 10 000 lety. Přibližně stejně staré jsou i domorodé skalní malby, na nichž jsou paježury znázorněny. Dnes přežívají tři druhy paježur jen na ostrově Nová Guinea, který byl v období pleistocénu spolu s Austrálií, Tasmánií a dalšími ostrovy součástí jediného kontinentu známého pod jménem Sahul. Jenže John Tunney nikdy na Nové Guineji nebyl. A navíc byla vycpaná paježura stále ještě označena jeho původním ručně psaným štítkem, na němž jasně uváděl, že byla ulovena na hoře Anderson v Kimberley v západní Austrálii. O pravosti štítku nelze pochybovat, protože byl jeho vlastním rukopisem také podepsán.
Žijí ještě v Austrálii?
Nález v londýnském muzeu se tak stal přesvědčivým dokladem, že paježura Bruijnova žila v Austrálii ještě začátkem minulého století. Helgenův objev dokonce ani není prvním dokladem toho, že paježury zřejmě přežily v Austrálii mnohem déle, než se vědci domnívali. Když se ptal kolegy z australského muzea, zda tato možnost existuje, ukázalo se, že podobný dotaz vznesl i další přírodovědec, jemuž domorodá žena tvrdila, že veliké „ježury“ lovil ještě její dědeček. A protože paježury žijí velice skrytým nočním životem, není vyloučeno, že se v neprobádaných lesích Kimberley (a možná i v jiných oblastech Austrálie) dosud vyskytují. Nyní se plánuje expedice, která bude na vytipovaných vhodných lokalitách po paježurách důkladně pátrat. Velké naděje vkládají přírodovědci i do rozhovorů s domorodými Austrálci, kteří znají zvířata ze svého okolí lépe než kdokoliv jiný.
