Právě tyto nerosty se dodnes těží ve zdejších dolech. Pohoří však proslavily zcela neobvyklé jeskyně. Ta první byla objevena již v roce 1910 v hloubce přibližně 120 m pod povrchem. Její výzdoba jeskyňáře ohromila, celý prostor byl vyplněn obrovskými, až dva metry dlouhými a čtvrt metu silnými krystaly sádrovce.
Podle tvaru krystalů, které připomínají středověké meče, dostala jeskyně jméno Jeskyně mečů (Cueva de las Espadas). Žel, do současnosti se z její krásy dochovalo jen málo, většina těch nejkrásnějších krystalů se dnes nachází v mineralogických sbírkách celého světa.
V roce 2000 provedli horníci několik průzkumných vrtů pod doly, neboť se obávali, že by je mohla zaplavit voda. Přitom narazili v hloubce 300 m na nevelkou podzemní dutinu zcela vyplněnou sádrovcovými krystaly. Ale to byl jen začátek – zcela nedaleko objevili další, mnohem větší podzemní prostor, který byl také plný krystalů, jaké však nemají na světě obdoby. Se svou délkou až 10 m a tloušťkou 2 m jsou to největší známé krystaly na světě.
Navíc je to i nejčistší známý sádrovec, krystaly vypadají jako z průzračného ledu. Aby jeskyně, která dostala jméno Jeskyně krystalů (Cueva de los Cristales), nedopadla jako Jeskyně mečů, byla neprodyšně uzavřena stěnou a železnými vraty. Navštívit tuto jedinečnou jeskyni dnes mohou jen zasvěcení – vědci a jeskyňáři, kteří v ní provádějí průzkumy.
Ale ani ti v ní nevydrží dlouho, v jeskyni panují životu nebezpečné podmínky s teplotami až 65 oC, takže je dosud prozkoumaná jen její malá část. A nikdo netuší, jaká je její skutečná velikost.
Abyste i vy mohli obdivovat krásu obrovitých krystalů, nemusíte plánovat cestu do Mexika, podívejte se, jak to v nepřístupné a nebezpečné jeskyni vypadá na našich fotografiích a videích.
