Pro většinu lidí, kteří znají jen rybáře posedávající na břehu řeky či rybníka, je to poněkud „líný“ sport. Jenže tento způsob rybolovu není jediný a ty další už vyžadují mnohem víc aktivního pohybu.
Než si koupíte udici
Stát se rybářem u nás může prakticky každý. A to již od chvíle, kdy začne chodit do první třídy základní školy. Stačí jen získat rybářský lístek a pak si koupit povolenku k lovu. Rybářský lístek ale nedostanete jen tak na požádání, nejdřív musíte složit zkoušku u místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS).
Co musíte znát
Zkoušky se skládají ze znalostí ryb a živočichů kolem vod. Znát musíte i povolené a zakázané způsoby lovu, doby hájení nebo to, jak s ulovenými rybami zacházet. Nevyhnete se třeba ani znalostem rybářského řádu. Je proto nejvýhodnější přihlásit se do rybářského kroužku, kde se vás naučí všechno potřebné.
Kam na ryby?
Kdo získá rybářský lístek a stane se členem rybářského svazu, už je sice rybář, ale k vodě s udicí vyrazit nemůže - ještě si musí obstarat povolení k lovu. Povolenky jsou různého druhu, mohou být na mimopstruhové nebo pstruhové vody, mohou mít platnost celorepublikovou nebo jen pro určité území. Variantu už si může každý zvolit sám, pokud se někdo chystá lovit jen v okolí bydliště, stačí mu povolenka územní (krajská). Kdo chce jezdit za rybami po celé republice, vyplatí se mu povolenka celosvazová nebo celorepubliková.
Jak na ryby
Existuje několik základních způsobů rybolovu. Ty nejznámější se odborně nazývají lov na položenou a lov na plavanou. Rybář nahodí návnadu do vody a buď ji nechá ležet na dně (lov na položenou), nebo ji umístí na háček za splávek a nechá ji volně splývat (lov na plavanou). Při těchto způsobech může mít současně nastražené dvě udice. Ani je nemusí držet v ruce, stačí je položit do vidliček a pak už jen čekat, až ryba zabere.
Lovy v pohybu
Další způsob, lov přívlačí, je vhodný pro aktivnějšího rybáře, který nechce sedět na jednom místě. Udici drží v ruce (smí mít proto jen jednu) a nástrahu, většinou třpytku, vleče vodou místy, kde očekává přítomnost dravých ryb. Čtvrtý způsob, takzvané muškaření, patří mezi nejnáročnější a už vyžaduje určitou zkušenost. Rybář má opět jednu udici a jako nástrahu používá umělou mušku, kterou opakovaně nahazuje daleko od sebe. Postupuje přitom vodou, aby muška dopadla pokaždé jinam. Láká tak ryby, které loví hmyz padající na hladinu.
Lovy bez ryb
Pátým čistě sportovním odvětvím rybaření, které ovšem vyžaduje nejvíce pohybu, je rybolovná technika. V tomto případě se „ryby“ chytají na suchu. Ve skutečnosti se u toho žádné ryby nevyskytují. Rybář hází prutem „návnadu“ - určitou zátěž na konci vlasce - buď do dálky, nebo na terč. Uplatní přitom dovednosti ze všech předchozích způsobů rybolovu. A nebo i naopak – tímto způsobem může doma na dvorku trénovat zacházení s udicí, aby se to nemusel učit až u vody.
Pro soutěživé
Sportovní rybolov má několik odvětví a v každém z nich se pořádají různé domácí soutěže od divizí, přes ligové soutěže až po mistrovství ČR. Nejprestižnějšími jsou samozřejmě mistrovství světa a Evropy. Českým rybářům se v soutěžích daří - vzhledem k počtu medailí získaných na světových šampionátech patří u nás sportovní rybolov k vůbec nejúspěšnějším sportům.
