Letos v létě nebylo nutné jezdit do tropů, tropy se dostavily k nám. A pěkně nás potrápily. Vedro je přitom nebezpečnější než mráz, ohrožuje nás už teplota, která je jen o pár stupňů vyšší než naše přirozená tělesná teplota. A několikahodinový pobyt v prostředí (třeba v uzavřené kabině auta), kde je více než 55 °C, je pro většinu savců smrtelný. Přesto jsou tropické oblasti i rozpálené pouště plné života, zvířata zkrátka ví, jak na to.
Čím menší, tím lepší
V horku se nevyplatí být velký – čím je živočich menší, tím větší má v poměru k tělu povrch, z něhož vyzařuje teplo. Proto jsou tropické a subtropické druhy zvířat menší než jejich příbuzní ze severu (např. středoasijští medvědi jsou úplní trpaslíci proti svým příbuzným z Aljašky). Zvláštní výjimku z tohoto pravidla tvoří sloni – přestože mají v poměru ke své velikosti nejmenší povrch těla, žijí v těch nejteplejších částech Asie a Afriky. K ochlazování jim proto slouží několik účinných přizpůsobení.
Sloní patenty
Pro slony jsou typické obrovské bohatě prokrvené ušní boltce, jimiž v horku mávají a tak ochlazování krve v cévách urychlují. Srst mají tak řídkou, že ztratila schopnost bránit tepelným ztrátám, a dokonce, jak zjistili vědci teprve před rokem, funguje přesně obráceně: každý chlup je malý vodič odvádějící teplo od těla. Letos přišli vědci s dalším objevem – potní žlázy mají sloni sice jen na chodidlech, přesto se mohou chladit odpařováním vody z celého povrchu těla. Jejich pokožka je totiž pro vodu propustná a se zvyšující se teplotou jí propouští stále víc. Sloni jsou ale kvůli tomu závislí na dostatečném příjmu vody, v teplém období jí musí denně vypít až 200 litrů!
Tenká kůže, velké uši
Nejen sloni mají velké uši, podobným „chladičem“ je vybavena celá řada pouštních savců. Krevní kapiláry v ušních boltcích se v horku rozšiřují, aby průtok, tudíž i chlazení krve v nich urychlily. U bezsrstých druhů se rozšiřují i cévy pod tenkou kůží, lidem tak např. zčervená obličej. Ochlazená krev pak proudí k důležitým tělesným orgánům.
Pryč ze slunce
Nejsnazším způsobem, jak se nepřehřát, je vyhledat vhodný úkryt. Většina tropických živočichů tráví den v podzemních norách nebo ve stinném úkrytu a aktivní jsou v noci, kdy je chladněji. Stejně snadno se přehřátí brání i druhy, které mají možnost strávit nejteplejší část dne ve vodě. Ta výborně odvádí teplo, což dobře znají i lidé, v horkých dnech je nám nejlépe na koupališti.
Ochlazování výparem
Velmi účinným způsobem chlazení je odpařování vody, např. pocení. Potní žlázy po celém těle však mají jen primáti, většina savců je má pouze na chodidlech, což je málo. Mnozí tak přidávají zrychlené dýchání s otevřenou tlamou, aby se mohly odpařovat tekutiny z jazyka a sliznic tlamy (známe to např. u psů). Někteří savci se dokonce v horku olizují, např. klokani si takto zvlhčují přední končetiny.
