Začátkem 20. století byly kvůli ochraně jelenů wapiti v Yellowstonském národním parku vyhubeni vlci. Jeleni a další velcí kopytníci, kteří se živí především listím a větvemi dřevin, přišli o své přirozené nepřátele, přemnožili se a v jejich populaci se začaly šířit nemoci. V 90. letech minulého století proto správa parku svůj přístup k vlkům přehodnotila a vypustila do parku severské vlky z Kanady.
Nečekané výsledky
Reintrodukce vlků (proběhla ve dvou vlnách, v roce 1995 a 1996) byla úspěšná: Dnes jich v Yellowstonu a přilehlém okolí žije ve třinácti smečkách přes 300. Přírodovědci jim pochopitelně věnovali značnou pozornost a jejich vliv na populaci kopytníků a ekosystém parku dlouhodobě sledovali. Letos v létě výsledky této studie zveřejnili. Byly docela překvapující, ukázalo se totiž, že největší užitek z návratu vlků mají medvědi!
Vlci zachraňují ekosystém
Aby medvědi ve zdraví přežili zimní spánek a odchovali mláďata, musí se před zimou důkladně vykrmit. A nejdůležitější složkou jejich letního a podzimního jídelníčku jsou lesní plody (borůvky, střemcha, muchovník, zimolez apod.), které tvoří až polovinu jejich stravy. Jenže přemnožení jeleni, losi a vidlorozi většinu keřů v parku spásli. Když vlci jejich stavy zredukovali, porosty keřů plodících sladké bobule se obnovily. Medvědi se tak mohli vrátit ke své přirozené stravě a jejich populace začala vzrůstat. S příchodem vlků se ale obnovila i další zvířena parku: Kvetoucí keře přilákaly hmyz, za nímž se vrátili hmyzožraví ptáci a drobní savci a s nimi i jejich predátoři.
Nebezpečný park
Yellowstone není pozoruhodný jen svou bohatou faunou a flórou, jedinečná je i jeho neživá příroda. Ta je utvářena tím, že park leží na aktivní sopce. Přesněji – na supervulkánu. V hloubce 5–12 km se rozkládá 60 km dlouhá a 30 km široká komora plná žhavého magmatu. Pokud by tato obří sopka vybuchla, pokryla by polovinu Spojených států metrovou vrstvou popela a ovlivnila klimatické poměry celé Země.
Gejzíry a vodopády
Dřímající žhavou sopku prozrazují četné gejzíry a fumaroly (výrony horké páry či žhavých plynů), bublající bahenní sopky a horké prameny – tedy tzv. geotermální jevy, kterých je v parku přes 10 000. Jen samotných gejzírů, které park proslavily, tu je 300, což jsou plné dvě třetiny všech světových gejzírů.
Také jméno Yellowstone - „Žlutý kámen“ - dostal park díky svému sopečnému původu. Žlutou barvu dodávají sirné sloučeniny skalnatým říčním břehům. Kromě geotermálních jevů lze v parku obdivovat i 290 vodopádů vyšších než 4,5 m, ten nejvyšší má 94 m.
