Medvěd krátkočelý (Arctodus simus) měl pro medvědy netypicky dlouhé nohy a v poměru k tělu malou lebku s krátkou obličejovou částí, která umožňovala velmi silný skus. Ještě než vyhynul, se nepochybně setkal s prvními lidskými obyvateli severoamerického kontinentu.
Jestli je zabíjel nebo ho naopak oni lovili svými oštěpy, nevíme. Je ale jisté, že šlo o jednu z největších suchozemských šelem všech dob – vážil kolem jedné tuny, a pokud se vztyčil na zadní, dosáhl výšky bezmála 4 metrů.
Čím se takový obr živil, také není docela jasné. Na svých dlouhých nohách možná běhal rychlostí až 60 km/hod., což by ukazovalo na aktivního lovce. Na druhou stranu asi neuměl moc kličkovat a jeho přední končetiny byly celkem slabé na to, aby strhávaly na zem velká zvířata.
Pravděpodobněji tak vypadá možnost, že šlo o mrchožrouta, případně „zloděje“, který čekal, až jiné zvíře uloví kořist a pak ho od ní odehnal.
Více o pravěkých medvědech a jejich vývoji najdete v novém ábíčku.
