Koncem léta a na podzim je čas exoticky vypadajících druhů hub. Navzdory jejich „jedovatým“ barvám si na mnohých lze beze strachu pochutnat.
Klouzek strakoš (Suillus variegatus)
- zrnitý povrch, tmavě žlutý až žlutohnědý
- rourky husté, tmavě žluté až okrové
- třeň válcovitý, v mládí dole ztlustlý
- po poranění či pomačkání modrá
Výskyt: borové lesy, mlází, jednotlivě či ve skupinách
Možná záměna: s jedlým klouzkem kravským, který má hladký klobouk a řídké rourky
Čirůvka fialová (Lepista nuda)
- celá fialová
- lupeny nejsou sbíhavé na třeň
- podvinuté okraje
- voskový vzhled
Výskyt: listnaté i jehličnaté lesy, ve skupinách a čarodějných kruzích
Možná záměna: s fialovými druhy pavučinců (některé jsou jedovaté) ty mají hnědé nebo hnědorezavé lupeny, na lupenech, třeni a klobouku zbytky „pavučiny“
Čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva)
- klobouk béžový až hnědavý
- podvinutý okraj
- voskový vzhled
- lupeny nejsou sbíhavé na třeň
- fialové zbarvení
Výskyt: louky, pastviny, okraje lesů, sady, parky, ve skupinách, pruzích a čarodějných kruzích
Možná záměna: s ničím
Václavka obecná (Armillaria mellea)
- béžové až žlutobéžové zbarvení
- v mládí podvinutý okraj
- šupinatý povrch
- v mládí plachetka, později z ní zbývá prstenec na třeni
Výskyt: ve srostlých shlucích, v lesích a sadech na kořenech a kmenech listnáčů i jehličnanů
Možná záměna: s jinými druhy václavek a šupinovkou kostrbatou, která má hrubší šupiny, ale jako václavky je jedlá
Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa)
- modrozelené zbarvení s bílými šupinkami a bílým okrajem
- třeň modrozelený tenký, bíle šupinkatý
- šedofialový prstenec
- lupeny šedo- až hnědofialové
Výskyt: v jehličnatých a smíšených lesích na mrtvém dřevě, jednotlivě i ve skupinách
Možná záměna: jen s příbuznou a také jedlou límcovkou modrou
Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides)
- nálevkovitý tvar
- stříbřitě šedý
- tmavě hnědý až černý
Výskyt: listnaté lesy, roste v rozsáhlých seskupeních
Možná záměna: s ničím
Lakovka ametystová (Laccaria amethystina)
- celá houba jasně fialová
- klobouk v mládí kulovitý, později klenutý až vmáčklý
- lupeny řídké, nepravidelné
- třeň velmi štíhlý, vláknitý, uvnitř dutý
- drobná houba, dorůstá průměrné výšky 5-7 cm, průměr kloboučku 1,5–3 cm
Výskyt: listnaté lesy, v početných skupinách
Možná záměna: s ničím
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)
- muchomůrka růžovka má klobouk zpočátku kulovitý, pak plochý až mírně prohnutý, 15-20 cm v průměru
- béžový, rezavobéžový až hnědý s bílými bradavkami
- prstenec zřetelně rýhovaný
- po odkrojení nebo poranění mění barvu až na rezavočervenou
- velká kulovitá hlíza
Výskyt: listnaté i jehličnaté lesy, v řídkých skupinách
Možná záměna: s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou, která nemění barvu a má hladký prstenec
Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha)
- holubinka namodralá má klobouk vyklenutý, uprostřed promáčknutý, modrofialový s přechody do zelené
- holubinka má třeň bílý, válcovitý, bez prstence
Výskyt: v listnatých a smíšených lesích, ve skupinách
Možná záměna: s podobně zbarvenými holubinkami, ty lze jako jediné houby rozeznávat ochutnáním, nejedlé mají palčivou chuť
Strmělka mlženka (Clitocibe nebularis)
- klobouk ploše klenutý, přes 20 cm široký
- šedý, od středu k okraji zesvětlující, jakoby moučnatý povrch
- třeň válcovitý
- lupeny bílé, ve stáří nažloutlé
- výrazné aroma
Výskyt: v lesích všeho druhu, ve skupinách a čarodějných kruzích
Možná záměna: s prudce jedovatou závojenkou olovovou, která nemá klobouk šedý, ale nažloutlý až okrový a moučnatou vůni
Pozor jed!
Pokud chcete sbírat nové druhy hub, měli byste si počínat mimořádně opatrně a se souhlasem rodičů. Pokud si ani oni nebudou jisti, doporučujeme houby nejíst nebo konzultaci s odborníkem z mykologické poradny. Sídlí v Praze, lze tam ale poslat dotaz i elektronicky. Instrukce na www.myko.cz.
