Náš kalendář se odvíjí od narození Ježíše Krista. Problém je, že nevznikl hned v tento rok, ale až několik stovek let poté. Mniši se při výpočtech dopustili řady chyb, takže Ježíš Kristus se patrně narodil dříve - zhruba mezi roky 2 až 7 před naším letopočtem. A tehdy se také na obloze objevil úkaz, který prý zvěstoval Ježíškovo narození.
Nejpravděpodobnější je, že to nebyla ani kometa, ani „nová hvězda“ čili výbuch supernovy, ale konjunkce. Je to situace, kdy se dva objekty (například planety) dostanou na obloze blízko k sobě. Ve skutečnosti jsou samozřejmě miliony kilometrů od sebe, ale na pozemské obloze téměř splývají v jedinou jasnou „hvězdu“. Na videu vidíte, jak vypadala vzácná konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru v únoru roku 2012.
Více o konjunkcích se dočtete v článku z ABC č. 25-26/2013.
Slavný astronom Johannes Kepler si jedné konjunkce všiml v Praze na Vánoce roku 1603. Začal počítat a zjistil, že v roce 7 před naším letopočtem došlo hned ke třem konjunkcím Saturnu a Jupiteru, což rozhodně není obvyklé. Podobných událostí ale v době, která nás zajímá, najdeme více. Například 17. června roku 2 před naším letopočtem byly velmi blízko od sebe Venuše a Jupiter. To co svítilo nad Betlémem, tak nejspíš byla právě konjunkce.
Přečtěte si také:
