Každý otisk dlaně je originální a nezaměnitelné dílo, které vypovídá o svém autorovi a zároveň majiteli ruky. Antropolog Dean Snow z Pensylvánské státní univerzity toho využil při zkoumání otisků dlaní z jeskyní ve Francii a Španělsku, které před desítkami tisíc let vyzdobili malbami pravěcí lovci. Chtěl vědět, jestli jsou jejich autory muži, ženy nebo teenageři. A došel k závěru, že všechno je úplně jinak, než jsme si mysleli.
Pomalované jeskyně
Nejznámější pravěké malby pocházejí z jeskyní ve Francii (Lascaux, La Marche nebo Chauvetova jeskyně) či ve Španělsku (Altamira nebo Cueva de La Pasiega). Objeveny ale byly i v dalších evropských zemích, jako je Anglie, Finsko nebo Německo. Najdeme je nicméně po celém světě, mimo jiné v Africe na Sahaře či v Jižní Americe v Mexiku nebo Argentině. V České republice zatím takový objev schází.
Pravěká graffiti
Podle starší teorie vytvořili malby v evropských jeskynních muži - lovci a šamani. Jiná, modernější, vidí jako autory maleb spíš mladé kluky, kteří pomalovávali stěny jeskyní z nedostatku jiné zábavy. V podstatě bychom je mohli přirovnat k dnešním sprejerům a pravěká umělecká dílka ke graffitům. Tahle domněnka se opírá hlavně o samotné otisky, které se dochovaly u nástěnných obrazů. Jejich velikost je totiž menší, než by odpovídalo dospělým mužům. A proč by autory maleb měli být zrovna muži nebo kluci?
Vědci vycházeli z faktu, že pravěcí umělci malovali především vzrušující lovecké výjevy. Tento motiv se dá spíš než ženám a dívkám připsat mužům, případně mladým chlapcům, kteří se nemohli dočkat, až se budou moci lovu sami zúčastnit.
Rozdíl v prstech
Určit pohlaví dnešních lidí podle dlaně není úplně jednoduché. Rozdíly mezi mužskou a ženskou rukou se totiž během vývoje člověka zmenšují. Ale u pravěkých lidí, kteří žili před desítkami tisíc let, byly daleko zřetelnější.
Dean Snow prozkoumal 32 pravěkých otisků, které pocházely z jeskyní ve Francii a Španělsku a které se daly spolehlivě změřit. Jejich stáří se pohybovalo mezi 12 500 až 40 000 lety. Vycházel přitom především z poměru dvou prstů: prsteníčku a ukazováčku, takzvaného 2D:4D ratio. Ten je kvůli působení mužského pohlavního hormonu testosteronu u mužů o něco menší než u žen, což umožňuje zjistit, jakého pohlaví je majitel ruky. Vědec k tomuto účelu vyvinul speciální algoritmus. Pomocí něj zjistil, že 24 z 32 otisků dlaní, tedy celé tři čtvrtiny patří ženám. Dalších pět po sobě zanechali nedospělí chlapci a pouhé tři otisky patří mužům.
Oživlé malby
Mohlo by se tak zdát, že zatímco muži vyráželi na lov, aby uživili svou pravěkou rodinu, ženy jejich lovecké umění zvěčnily na nástěnných malbách. Nebo jen přihlížely mužům-malířům a bavily se tím, že kolem jejich maleb sem tam otiskly svou dlaň? To zatím nevíme. Někteří vědci navíc mají o celém objevu pochybnosti a je možné, že se brzy dočkáme opět zcela jiných závěrů. Jisté ale je, že díky němu pravěké malby i jejich dávní autoři zase ožívají v našich představách.
