Žít v těsném sousedství člověka je pro mnoho divokých zvířat výhodné. Hospodářská zvířata jsou snadnou kořistí, pole, zahrady a popelnice nabízejí pestrý výběr potravy a okolní lidské stavby množství bezpečných úkrytů. Co víc si přát.
Špionské kamery
Obsáhlý výzkum zaměřený na soužití lidí a velkých šelem uskutečnili vědci v západní Indii. Vybrali si oblast, kde už nezůstala vůbec žádná divoká příroda a kde žije jedna z nejhustších populací lidí a dobytka na světě. Na předem vytipovaná místa, nejčastěji na lidské stezky, rozmístili 40 kamerových pastí s nočním viděním. Získali z nich přes 4000 záběrů, které prozradily, jací tvorové se v noci po těchto stezkách pohybují.
Nejen kočky domácí
Výsledek překvapil i samotné vědce. Ukázalo se, že ve sledované oblasti žije mnohem víc velkých šelem, než očekávali. A nebyly to jen náhodně zatoulané kusy. Mnohé z nich kamery zachytily několikrát, takže bylo zřejmé, že jde o populaci, která zde žije trvale a která – jak se při dalším výzkumu ukázalo – se tu i rozmnožuje. Na záběrech se objevilo celkem 13 živočišných druhů. Nejčastěji to byli lidé, ale hned za nimi a domácími kočkami následovali levharti (Panthera pardus) a hyeny žíhané (Hyaena hyaena)!
Soužití bez konfliktů
Zdá se neuvěřitelné, že místní lidé často ani netuší, jak nebezpečné sousedy mají. Důvodem je nepochybně i to, že přes značný počet velkých šelem (jen levhartů se ve sledované oblasti o rozloze 179 km2 pohybovalo 81) nezaznamenali vědci jediný útok na lidi. To je dokonce přivedlo k domněnce, že mnohé smrtelné útoky na lidi hlášené z jiných oblastí Indie jsou levhartům přičítané neprávem.
Psi jako hlavní menu
Levharti jsou v zemědělské krajině vrcholovými predátory. (V národních parcích jim konkuruje větší tygr, který se ale do blízkosti lidí zatoulá zřídka a bývá rychle přemístěn zpět do parku.) Přirozenou potravu, kterou jsou ve volné přírodě menší kopytníci a opice, levhartům v zalidněných oblastech nahrazují domácí zvířata. Jedním z nejčastějších úlovků jsou přitom psi. Plantáže cukrové třtiny a dalších vysokých plodin jim pak poskytují dostatek úkrytů.
Posvátní loupežníci
Indie se ovšem nepotýká jen s levharty. Makakové rhesus (Macaca mulatta) zneužívají svého postavení posvátného zvířete a drze se přestěhovali do měst. Z původně turistické atrakce se vyvinul problém – gangy (jinak to nazvat nelze) makaků přešly od žebrání k loupežím v obchodech a bytech či k přepadání lidí. Okrádají je o potravu, ale i o oblečení, fotoaparáty, příruční tašky apod. Pokud si přepadený svůj majetek brání, hrozí mu, že ho silné a zuby a drápy vyzbrojené opice vážně zraní. Indové je kvůli své víře nesmějí zabíjet, leckde už ale uvažují alespoň o jejich sterilizaci.
V Chicagu se žije dobře
Divoká zvířata se už dlouho vracejí i do severoamerických velkoměst. Tak např. desetimilionové Chicago již téměř 10 let obývá až 2000 jedinců kojotů prérijních (Canis latrans). Živí se tu hlavně drobnými hlodavci jako jsou myši, potkani či veverky. Výzkumy dokonce naznačují, že se městským kojotům daří lépe než jejich příbuzným ve volné přírodě. Nejenže tu mají dostatek potravy, ale chybějí tu jejich přirození nepřátelé: medvědi, pumy či vlci. Z volné přírody jsou doloženy případy útoků kojotů na malé dítě, opatrnost je proto na místě.
Pumy zabíjejí
V hustě zalidněné Kalifornii žije nejpočetnější populace pum (Puma concolor). A tak není divu, že je lze potkat i ve městech. Jejich soužití s lidmi však představuje problém. I když člověk nepatří k jejich běžné kořisti, přibývá doložených útoků na lidi, z nichž některé jsou smrtelné. Mnohem častěji ovšem pumy loví hospodářská zvířata a – stejně jako levharti v Indii – psy. Puma je ale jedna z mála velkých šelem, která je (až na některé poddruhy) docela hojná. Lidé proto mohou její stavy regulovat a střílet je.
Mýval kontejnerový
Roztomilí mývalové (Procyon lotor) se životu ve městech přizpůsobili vůbec nejlépe. Ztratili jakýkoliv respekt před člověkem, takže se klidně procházejí v ulicích a obratně kličkují mezi auty. O potravu nemají nouzi, hravě se dostanou do jakéhokoliv kontejneru s odpadky, a když to nejde jinak, pomohou si tím, že ho převrhnou. Také úkrytů nacházejí ve městech dostatek, jako původně stromová zvířata se nejraději zabydlují na půdách a v podkrovních mansardách.
I když by se zdálo, že kromě nepořádku (a sem tam nějakého toho pobořeného komínu či prohrabané zdi) mývalové ve městech neškodí, tak úplně nevinní nejsou. Přenášejí totiž nebezpečné nemoci přenosné nejen na psy a kočky, ale i na člověka (psinku, vzteklinu či leptospirózu). V posledních letech se začínají šířit i v některých evropských městech, což vzhledem k tomu, že jde o nepůvodní druh, znamená docela vážný problém.
