Uhlík je jedním z nejrozšířenějších prvků na Zemi. Vyskytuje se na ní v mnoha podobách, většinou ve sloučeninách v kombinaci s jinými prvky. V čisté podobě vytváří dva nerosty (minerály). Prvním z nich je grafit – obyčejná černá tuha, kterou píšeme či kreslíme. Druhým nerostem je naopak jeden z nejcennějších drahých kamenů na světě – diamant. A zatímco tuha stojí na spodním konci stupnice tvrdosti, diamant ji uzavírá jako nejtvrdší známý nerost s číslem 10.
Kde se vzaly?
Tajemství, jak se obyčejný široce rozšířený uhlík promění v průzračný čirý či lehce zbarvený (nejčastěji nažloutlý) krystal té nejvyšší tvrdosti tkví ve žhavých hlubinách Země. Právě tady se za extrémních teplot přesahujících 1300 oC a tlaku většího než 70 000 kg/cm2 spojují atomy uhlíku do těsné krychlové krystalické mřížky a vytvářejí pravidelné třpytivé krystaly. Tyto extrémní podmínky se na Zemi nacházejí pouze v hloubkách 100-200 km pod jejím povrchem, kde jsou pro hledače pokladů zcela nedostupné.
Sopečný výtah
Naštěstí nemusíme hledat diamanty v takových hloubkách - vulkanické horniny, v nichž se diamanty nacházejí, jsou sopečnou činností vytlačovány vzhůru rozšiřujícími se sopouchy a vynášejí diamanty k zemskému povrchu. Těmto horninám se říká kimberlity. Jméno dostaly podle jihoafrického města Kimberly, kde po nálezu mimořádně velkého diamantu v roce 1871 začala tzv. diamantová horečka. Nález kimberlitových hornin kdekoliv na světě slibuje i naleziště diamantů. I když jen slibuje – diamanty se nevyskytují v každém kimberlity vyplněném sopouchu a i tam, kde se nalézají, je jejich výskyt mimořádně vzácný. Uvádí se, že na získání pouhých 0,2 g diamantu je nutné vytěžit asi 250 tun horniny.
Nový objev
Kimberlitové horniny s výskytem diamantů byly postupně objeveny na všech světadílech s výjimkou Antarktidy. To už ale od konce loňského roku neplatí. Skupina geologů zjistila, že v antarktickém pohoří Prince Charlese se hluboko pod ledovým příkrovem nacházejí tři ložiska kimberlitu. Leží na hlavním antarktickém zlomu, který vznikl před 120 miliony lety v době, kdy se od ještě spojeného australsko-antarktického kontinentu oddělila Indie.
Svědectví Gondwany
Z nového objevu se v současné době mohou radovat jen vědci. V Antarktidě totiž platí zákaz jakékoliv těžby nerostů (zakazuje to tzv. Madridský protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy z roku 1991). Kimberlity však nevynášejí k povrchu jen diamanty, ale také informace o tom, co se v době jejich vzniku odehrávalo v zemské kůře. Rozbor chemických a fyzikálních vlastností zdejších hornin a jejich srovnání s dalšími nalezišti diamantů tak např. potvrdil předpokládanou existenci rozsáhlého kimberlitového plata, které se kdysi rozprostíralo napříč celým jižním prakontinentem Gondwana. Dnešní nejvýznamnější světová naleziště diamantů jsou jeho pozůstatky.
