Za hlavní příčinu zániku mamutů, srstnatých nosorožců a dalších býložravců severské tundry se považuje oteplení. Vědci ale netušili, jakým mechanismem mohlo oteplení způsobit hromadné vymírání takzvané megafauny.
Vzorky z přírodního mrazáku
Pravda se skrývala ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) Sibiře, Aljašky, Skandinávie a Kanady. Vědci prozkoumali DNA místních rostlin za posledních 50 000 let a zbytky rostlin obsažené v trávicím traktu pravěkých zvířat uchovaných v ledu. Výsledky je překvapily. Zatím se zdálo, že tundra byla zarostlá trávou. Vědci totiž vycházeli ze vzorků pylů, kterých traviny produkují velké množství. Nový výzkum ale prozradil, že tundru pokrývaly především kvetoucí dvouděložné rostliny, které byly také hlavní složkou potravy býložravců. A protože ty produkují jen málo pylu, zdálo se, že v tundře nerostly.
Kruté ochlazení
Mamuti se potulovali po severských stepích téměř 300 tisíc let. Spolu s nimi tu žilo až šestkrát víc zvířat než dnes. Jak se tam dokázali všichni uživit, vysvětlují právě dvouděložné rostliny, které jsou výživnější než trávy. Změna nastala během vrcholu poslední doby ledové - tzv. posledního glaciálního maxima před 25–15 tisíci lety. Tehdy se velmi ochladilo, množství druhů dvouděložných rostlin se snížilo a mamutům ubylo potravy.
Konec hostiny
Poslední ránu přineslo oteplení před 10 tisíci lety, při němž se tundra zamokřila. To lépe vyhovovalo trávám, ostřicím a mechům, které nahradily původní dvouděložné rostlinstvo. Trávy a mechy ale obsahují minimum živin a jsou hůř stravitelné. Mamutům a spol. tato skrovná pastva nemohla stačit. Zbytky hladem oslabených populací pak snadno podlehly pravěkým lovcům.
