Pořekadlo vychází z toho, že netopýři se namísto zraku orientují vysíláním ultrazvukových signálů, které se k nim odrážejí zpátky od překážek nebo hmyzu. Netopýr tedy „vidí“ podobně jako radar.
Ultrazvuk mu funguje do vzdálenosti padesáti metrů, přitom při lovu pokrývá území až stovek kilometrů a vždy se dovede vrátit do svého hnízdiště. Jak je to možné? U netopýra velkého (Myotis myotis), který je běžný i u nás, vědci zjistili, že je schopen „číst“ sluneční světlo odražené v atmosféře a podle toho se orientovat v prostoru.
Takzvané polarizované světlo je vidět i dlouho po západu slunce anebo těsně před jeho východem a netopýr ho umí využít. Jestli ho skutečně vidí okem nebo ho zachycuje jinak, to zatím není jasné.