Od konce září do listopadu je v lesích, kde žije jelení zvěř, rušno. Ozývá se v nich řev neboli troubení, jímž král našich lesů oznamuje, že hledá laně k páření, případně vyzývá soupeře na souboj či oznamuje své vítězství. Jenže ne vždy jde o troubení jelena. Zvuky, které ho věrně imitují, může vyluzovat myslivec (nebo třeba fotograf přírody) snažící se přilákat jelena do své blízkosti.
Vábnička sama nevábí
Vábničce na jeleny se říká řevnice. Nejčastěji se používá roh skotu (nejlépe uherského, který má rohy dost dlouhé), ulita tritonka a v poslední době i teleskopické vábničky z plastu či dřeva. Vystačíte si ale i s dutým stvolem bolševníku. Vábnička ale není píšťala, do které stačí foukat. Mocné zvuky vydává myslivec (tihle specialisté si říkají jelenáři vábiči), vábnička je jen zesiluje.
Soutěž v troubení
Zatroubit jako jelen není snadné, vyžaduje to hudební sluch a značné hlasové fondy. Vábiči musí umět napodobit hlas mladého i starého jedince, stejně jako jelena, který si hlídá laně nebo ohlašuje své vítězství. Díky nahrávkám mohou myslivci odposlouchávat a trénovat i mimo období říje. Slůvko „trénovat“ si leckdo spojuje se závody, přesto je zde na místě. Vábiči svoje závody skutečně mají. Již 17 let se u nás každoročně koná Mistrovství ČR ve vábení jelenů, vítězové se pak účastní Mistrovství Evropy.
Mistr jeleního hlasu
O soutěžích ve vábení se u nás moc neví, přesto naši mistři vábiči dosáhli možná víc vítězství, než leckteří sportovci. Snad nejvýraznější postavou je mezi nimi Jan Brtník, absolvent Střední lesnické školy ve Šluknově. Svůj první titul Mistra Evropy získal ještě jako student v roce 2009 a od té doby ho pravidelně obhajuje. Dnes je již čtyřnásobným mistrem Evropy a čtyřnásobným mistrem ČR. A není sám, už má mladší následovníky a rovnocenné soupeře, kteří ho možná jednou překonají.