Určitě sami víte, že postavení v rámci kolektivu je velmi důležité. Neplatí to jen pro lidskou společnost, ale i u našich nejbližších příbuzných – primátů. Nejvýše postavené opice, tedy vůdci tlupy jsou na tom velmi dobře. Dostanou se nejrychleji k potravě (když je třeba, níže postaveným opicím ji klidně seberou) a také se častěji páří a rozmnožují. Kvůli tomu jsou v lepší fyzické kondici a ve větší duševní pohodě, protože nezažívají tolik stresujících situací jako podřízení jedinci.
Svaly nestačí
Ještě donedávna byli vědci přesvědčeni, že vůdcem se v tlupě opic stává fyzicky zdatný a agresivnější jedinec. Ukázalo se ale, že stejně důležité je i to, koho si vybere za spojence a přátele a zda je dost chytrý na to, aby pochopil, vůči komu je nutné být loajální. K těmto závěrům došli vědci při studiu sociálních vztahů ve skupině 25 makaků.
Paměť a emoce
Výzkumníci srovnali výsledky magnetické rezonance mozků všech zúčastněných makaků – od toho nejníže postaveného až po vůdce. S překvapením zjistili, že u dominantních jedinců jsou určité oblasti mozku zvětšené. Jednalo se konkrétně o tři části vnitřních mozkových struktur, které zodpovídají za paměť, city a emoce a pocity strachu či agresivitu. Ta samá místa také urychlují přenosy nervových vzruchů a připravují organismus na zvýšenou psychickou či fyzickou zátěž.
Každý umí něco
Makakové na nízkých úrovních společenského žebříčku ale neměli mozek o nic menší - jen měli zvětšené zcela jiné oblasti. U jedinců, kteří stáli ve společenství přibližně uprostřed, pak byly aktivní oblasti mozku prakticky rovnocenné. Závěr z tohoto výzkumu je jednoznačný – každý z makaků, ať zaujímá pozici vůdce, nebo naopak je ten nejposlednější z posledních, potřebuje pro úspěšný život v tlupě určitou psychickou výbavu a schopnosti a dovednosti. Každá z těchto dovedností vyžaduje zvětšení konkrétních oblastí mozku.
Dědictví i výchova
To ovšem před vědce postavilo další otázku: Je přizpůsobení mozku k určitému postavení na společenském žebříčku dědičné, nebo se mozek mění během dospívání podle toho, jakou pozici jedinec v tlupě postupně získává? Zatím se zdá, že se na jeho struktuře podílejí oba vlivy. Potomek silného svalnatého jedince nejspíš zdědí nejen svaly, ale i příslušný typ mozku. Na druhou stranu se nervová spojení během růstu vyvíjejí. Tento vývoj je nepochybně ovlivněn chováním každého jedince, jeho aktivitami, zvyky, postavením ve společenství i psychickým stavem. Výsledky výzkumu budou tedy procházet další analýzou. Zda bude možné přenést její výsledky i na lidi, vědci teprve zjišťují.
