Mroži nejsou žádní mistři v potápění, nejhlubší zaznamenaný ponor je u nich asi 80 m. Protože svou potravu, především různé měkkýše, hledají na dně, musí se zdržovat v oblastech s mělkou vodou. Právě proto jedna z hlavních populací mrožů obývá Čukotské moře, jehož hloubka jen málokde přesahuje 50 m. Mroži nepatří ani mezi vytrvalostní plavce a občas si potřebují od plavání odpočinout. Jako odpočívadla jim po celá staletí sloužily ledové kry, kterých bylo v arktických mořích vždycky dost.
Přelomový rok 2006
Během roku žijí mroži roztroušeni ve větších či menších skupinách po celé Arktidě. V létě migrují za ustupujícím ledem na sever, v zimě, kdy moře zamrzá, se stěhují k jihu. Jenže v posledních letech led v Arktidě mizí. Od roku 2006 je proto všechno jinak. Poprvé bylo zaznamenáno větší shromáždění mrožů na pevnině v roce 2007 – tehdy roztál všechen led při pobřeží a ustoupil daleko na sever nad hluboké vody. V roce 2009 se na břeh uchýlilo 3000 mrožů, o dva roky později v roce 2011 už tento počet stoupl na 30 tisíc.
Bezpečí na ledě
Rok 2013 byl pro mrože příznivější, led se v mělkých zálivech udržel i v letních měsících, takže se na pevnině shromáždilo „jen“ 10 tisíc mrožů. Zato letos jejich počet opět vzrostl – na pobřeží Čukotského moře zaznamenali zoologové přes 35 tisíc zvířat. Snímky ze satelitů pak ukázaly, že stejně rekordní byl i úbytek ledu v této oblasti. Samci se na pevninu stahovali i dříve, ale samice pevnou zem nikdy předtím nevyhledávaly. Rodily a vychovávaly mláďata na ledových krách, kde byla v bezpečí před ledními medvědy a kde matky měly blízko k potravě.
Lákadlo pro šelmy
Nucené stěhování samic s mláďaty na pevninu sebou přináší rizika, která mohou v budoucnu populaci mrožů přímo ohrožovat. Prvním nebezpečím jsou lední medvědi, které přitahuje velké množství zvířat na jednom místě. Ti sice na dospělého mrože nestačí, ale bezbranná mláďata jsou pro ně snadnou (a lákavou) kořistí. Mláďata na souši také mnohem víc ohrožují různé nemoci.
Panika zabíjí
Největší nebezpečí pro mrože kupodivu představují samotní mroži. To jsou za normálních okolností přátelská a velmi kontaktní zvířata. I ve vodě plavou tak, aby se jeden druhého navzájem dotýkali, a když odpočívají na souši, doslova se válejí jeden přes druhého. Problém nastane v okamžiku, kdy je něco vyruší, ať už je to lední medvěd nebo třeba loď plující opodál. Zvířata zpanikaří a o překot se hrnou do vody. Neohlíží se napravo ani nalevo a na břehu za nimi zůstávají ležet ušlapaná mláďata.
Neveselé vyhlídky
Vědci odhadují, že např. V roce 2009 takto zahynula až desetina zvířat shromážděných na pobřeží. První mrtvá zvířata už zaznamenali i v letošním megashromáždění. Vzhledem k tomu, jak pomalu se mroži rozmnožují, jsou tyto ztráty mláďat opravdu citelné. A pokud bude led ubývat stejným tempem jako dosud, stále víc mrožů bude nuceno vyhledávat pevninu a ztráty na mláďatech porostou. Lidé se už dnes snaží mrože v době, kdy mají mláďata, nerušit, dokonce kvůli nim odklánějí lodní trasy. Ale ledním medvědům a dalším predátorům to nevysvětlí.
