Mezi oblíbená terarijní zvířata patří gekoni. Málokdo ale ví, že kromě těch nočních existují i denní gekoni, kterým se říká felsumy. Až na jednu výjimku jsou to ostrovní endemiti, což znamená, že je nikde jinde na světě nenajdeme. Většina felsum pochází z Madagaskaru, další druhy obývají menší ostrovy v Indickém oceánu. Obvykle jsou dlouhé 10–15 cm, výjimkou je největší druh felsuma madagaskarská (Phelsuma madagascariensis), která může být až 30 cm dlouhá. A právě tu mají chovatelé nejraději.
Dobyvatel světa
Vývoz madagaskarských felsum omezuje úmluva o obchodování s ohroženými druhy (CITES). Protože se ale dobře množí v zajetí, mohou je obchodníci se zvířaty rozvážet do celého světa. Terarijní plazi občas utíkají svým majitelům a dostávají se do volné přírody. Pokud v cizí zemi najdou příhodné podmínky, mohou vytvořit stabilní a životaschopné populace. V případě felsumy madagaskarské je najdeme například v Afghánistánu, na Floridě, na Havaji či ostrově Réunion.
Domácí vs. vetřelci
Vlivem introdukce tohoto druhu na původní zvířenu se zatím nikdo nezabýval. A ten mezitím tiše dobývá další a další území. Začátkem 90. let minulého století se dostal na Mauricius, kde žije felsuma modroocasá (Phelsuma cepediana) a další tři druhy, které nemají české jméno (P. guimbeaui, ornata a rosagularis). A protože madagaskarská felsuma je dvakrát větší než domácí felsumy, vědci se o ně začali obávat. Výzkum jejich soužití s vetřelcem ukázal, že obavy jsou zcela oprávněné.
Větší vyhrává
Na Mauriciu se felsuma madagaskarská „vylodila“ na jediném místě na západním pobřeží. Odtud se začala rychle šířit jak podél pobřeží, tak i do vnitrozemí. Všude tam, kam se dostala, stačilo pár let k tomu, aby původní druhy zcela vymizely. Důvody jsou zřejmé. Především je to potravní konkurent, který má vzhledem ke své velikosti i mnohem větší spotřebu. Navíc je agresivní a původní druhy vyhání od zdrojů potravy, takže ty pak ještě více strádají hladem. Stres také ovlivňuje jejich plodnost, takže se přestávají rozmnožovat. K tomu je nutné přičíst ztráty způsobené lovem, protože původní felsumy jsou pro mnohem větší vetřelce snadnou kořistí.
Invazní druh
Felsuma madagaskarská je proto – alespoň na ostrově Mauricius – typickým invazním druhem. Vědci teď řeší otázku, jak zastavit její postup ostrovem na místa, kam se dosud nedostala a kde stále ještě žijí zdejší endemické druhy felsum. A po varovných výsledcích studia na Mauriciu obracejí svou pozornost i k nedalekému ostrovu Réunion. I na něm už se vetřelec zabydlel a i tady žijí dva původní endemické druhy felsum, které může stejným způsobem ohrožovat.
