Odpornou páchnoucí a často i jedovatou látku dovedou v sebeobraně vylučovat různé druhy brouků. Dokonce i půvabné slunéčko sedmitečné, o čemž se přesvědčil každý, kdo ho neopatrně vzal do prstů. K dokonalosti ovšem tuto strategii dovedla skupina brouků z příbuzenstva střevlíků. Jmenují se prskavci, ale ve skutečnosti svou chemikálii na nepřítele neprskají. Střílejí ji ze zadečku a nejsou to jednotlivé výstřely, ale celé dávky jako z kulometu. Střelba je navíc doprovázená dobře slyšitelnými „výbuchy“.
Žhavá střela
Tekutina, kterou se prskavci brání, je nechutná, páchnoucí a leptavá. Navíc velice horká, má teplotu téměř 100 oC! Brouci mají skvělou mušku, takže vetřelce přesně zasáhnou, poleptají a opaří. Odradí tím nejen dravý hmyz, ale i menší hmyzožravé obratlovce, jako jsou žáby. Obranné schopnosti prskavců vědci zatím zkoumali jen z vnějšku. Co se odehrává uvnitř broučího zadečku, nevěděli. A tak jen odhadovali, že „střelba“ je výsledkem práce superrychlých svalů. Záhadou však bylo, jak je možné, že při opakovaných explozích nevybuchne i samotný brouk.
Brouci pod rentgenem
Nyní ji vědci rozluštili za pomoci vysoce intenzivního rentgenového záření z urychlovače částic. Moderní technika jim umožnila snímat dění uvnitř zadečku živého nezraněného prskavce rychlostí 2000 snímků za vteřinu. Ukázalo se, že oním kulometem je systém dvou spojených komůrek oddělených záklopkou, kterou si můžeme představit jako dveře mezi dvěma místnostmi. Ta hlavní slouží jako zásobník chemikálií – takový sklad nábojů. Druhá komůrka obsahuje enzymy, které „náboj“ aktivují a vystřelí. Má zesílené stěny z chitinu, bílkovin a vosků, které brouka chrání před chemikáliemi, vysokou teplotou i tlakem explozí.
Žhavý výstřel
Když se prskavec cítí ohrožený, bez použití síly dvířka lehce pootevře směrem do tlakové komory. Tím do ní pronikne troška chemikálií, které začnou prudce reagovat s enzymy. Přitom vzniká tak velké teplo, že se značná část tekutin vypaří. Pára vytvoří v komoře přetlak, který spojovací dvířka přibouchne (uzavře záklopku mezi komorami) a přeruší přísun chemikálií. Chemická reakce se tak zastaví. Současně s tím tryskami na konci broučího zadečku vystřelí horký proud páchnoucí tekutiny.
Jako z kulometu
Po výstřelu tlak v komůrce klesne na nulu. Záklopka se uvolní, může se znovu otevřít a vpustit do tlakové komory novou dávku chemikálií. A celá akce se opakuje. Všechno to trvá pouhé zlomky sekundy – kulometná palba prskavce se odehrává rychlostí 500 výstřelů za vteřinu! To je rychlost, kterou lidské oko není schopno postřehnout. Brouka to přitom nic nestojí, záklopka se otevírá a zavírá automaticky pouhými výkyvy tlaku v komůrce. Skvělý technický trik prskavců lidé možná rádi okopírují, třeba při konstrukci vylepšených spalovacích motorů.
