Žlutá suchá tráva, vadnoucí listí keřů a stromů – tak vypadá nedostatek vody v půdě. Voda letos v českých řekách vyschla tak, že se některé daly přejít suchou nohou, v těch s „jenom“ sníženým průtokem se zhoršila její kvalita, protože řeky nestačí pojmout vyčištěné odpadní vody z čističek.
Ohrožená je úroda prakticky všech zemědělských a sadařských plodin, rybáři museli zahájit předčasné výlovy poloprázdných rybníků, protože se v nich ryby začaly dusit. Voda chybí i v průmyslu, hlavně v energetickém, který ji potřebuje k chlazení elektráren. A došlo k nejhoršímu: Začaly ubývat zásoby podzemní vody. To může znamenat vysychání pramenů a tím další ubývání vody v řekách či studních, které zásobují mnoho domácností pitnou vodou.
Vodní planeta
Zemi se říká Modrá planeta, protože takovou ji vidí astronauti z vesmíru: Světové oceány zaujímají přes 70 % povrchu. Jen díky vodě vznikl na Zemi život a dodnes je na ní závislý. Bez vody by zase zanikl. Ale i když se zrodil ve slané vodě oceánů, dnes je lidstvo (a všichni suchozemští tvorové) závislé na vodě sladké. A té je ve srovnání s oceány nepatrné množství, pouhá 3 % veškeré vody na světě. Nejvíc jí je vázáno v polárních a horských ledovcích (asi 74 %), ta je však dostupná jen omezeně. Využitelná je tedy jen voda, která se nachází na povrchu Země a pod ním.
Co je zvodeň?
Povrchových vod - tedy řek, rybníků a jezer - je ve srovnání s podzemními (podpovrchovými) vodami poměrně málo. Značná část lidstva je proto závislá právě na podzemní vodě. Nepředstavujte si ale nějaká podzemní jezera, v nichž byste si mohli zaplavat. V této podobě se voda v podzemí vyskytuje jen výjimečně. Většinou vsákne do dobře propustného porézního materiálu (pískové či štěrkové vrstvy) nebo zateče do různých podzemních puklin (např. ve vápencích). Vědci tyto vodní „nádrže“ nazývají zvodnělou vrstvou neboli zvodní. Zvodně existují i v naší zemi, jsou však tak malé, že mají jen místní význam. Pokud vyschnou, ocitne se bez vody jen určitá a v celosvětovém měřítku malá oblast.
Voda pro miliony
Ve světě však existují obrovské podzemní zvodně, které zásobují vodou desítky milionů lidí. Vědci z NASA za pomoci satelitních snímků zmapovali 37 největších. V průběhu deseti let (od roku 2003 do roku 2013) sledovali, jak v nich kolísá vodní hladina. Po vyhodnocení všech údajů došli k alarmujícím výsledkům. Osm zvodní je vyčerpáno natolik, že už je přirozené doplňování vody nezachrání. Jsou tedy odsouzeny k zániku. Dalších pět je na tom o trochu lépe – voda v nich ubývá, ale stále ještě ji průběžně doplňují povrchové zdroje.
Moc pijeme?
Důvodů, proč podzemní voda ubývá, je řada. Těmi hlavními jsou klimatické změny, přelidnění a nadměrné využívání vody v zemědělství. Z toho je také zřejmé, které systémy jsou nejvíc přetížené čerpáním: Na prvním místě se ocitly podzemní nádrže Arabského poloostrova, které zásobují přes 60 milionů lidí. Podobně jsou na tom i zvodně Indie a Pákistánu. Na seznamu je také kalifornská zvodeň, kterou kvůli dlouhodobému suchu a vyschlým zdrojům povrchové vody nadměrně využívají zemědělci k zavlažování polí. Vědci varují, že vyčerpání podzemních vod povede k závažným ekologickým i ekonomickým katastrofám: Vysychání řek, zhoršení kvality vody, poklesům půdy, ale i k masovým migracím národů a válkám o vodní zdroje. Kdy k tomu dojde, nejsou ale zatím schopni předpovědět.
Jak změřit zvodeň
Podzemní voda svou hmotností ovlivňuje gravitaci. Právě na základě nepatrných gravitačních změn dokázali vědci spočítat, o kolik poklesla nebo se naopak zvýšila vodní hladina ve sledovaných zvodních. Tyto údaje ale zdaleka nestačí k tomu, aby bylo možné přesně zjistit, jak jsou hluboké a kolik vody v nich skutečně zbývá. Vědci proto připouštějí, že jejich odhady jsou jen orientační: Zásoby podzemní vody podle nich mohou vystačit třeba jen na deset, ale možná i na deset tisíc let.
Více o vodě:
