V životě pand velkých se skrývá spousta záhad a nejasností. Jednou z největších byl donedávna jejich jídelníček – panda se totiž živí téměř výlučně bambusem. Od typické medvědí stravy, která obsahuje rostlinnou i živočišnou složku, přešla na bambusovou dietu před asi 2 miliony lety. To je docela dost času na to, aby se změně jídelníčku přizpůsobila. Částečně to udělala: Vyvinul se jí ještě jeden „palec“ tvořený prodlouženou kůstkou zápěstí, díky kterému se jí lépe uchopují nepoddajná bambusová stébla. Na mnohem důležitější věc ale panda jaksi zapomněla. Ponechala si trávicí soustavu medvědů.
Býložravý masožravec
Tráva, mezi kterou bambus patří, je pro živočichy velmi obtížně stravitelná. Býložravci proto mají různá přizpůsobení trávicí soustavy, která jim ji pomáhají strávit. Mají mnohem delší střeva než masožravci a někteří vlastní více než jeden žaludek. Střevní mikroflóra navíc obsahuje druhy bakterií schopných rozkládat polysacharid celulózu, která je hlavní složkou rostlinné hmoty. Panda – ačkoli je býložravá - má krátký trávicí trakt medvědů, který rostlinnou stravu nedokáže zpracovat. Vědci se proto ještě donedávna logicky domnívali, že jí bambusem pomáhají bakterie podobné střevním bakteriím býložravců.
Co sežere, vyloučí
Tomu ale neodpovídá množství strávené potravy. Panda denně zkonzumuje i více než 12 kilogramů bambusových listů a výhonků. Téměř celé toto množství ale zase vyloučí: Využije z něj pouhých 17 %. Vědci v průběhu jednoho roku zkoumali vzorky trusu pand a zjišťovali, jaké bakterie jejich útroby obsahují. Ukázalo se, že panda si ještě stále udržuje střevní mikroflóru masožravců, která celulózu trávit neumí.
Smrtící dieta
Tenhle objev postavil před vědce další otázku – bambus obsahuje minimum živin, jak je tedy možné, že panda na této „dietě“ vůbec žije? Z čeho čerpá potřebnou energii? Vědci proto začali sledovat několik pand žijících v přírodě i v zajetí a měřit u nich, jaké mají denní energetické výdaje. Došli k zajímavému výsledku – spotřeba energie tvoří u pandy pouhých 38 % spotřeby energie srovnatelně velkého savce. To je méně než u proslavených lenochů medvídků koala a téměř stejně jako u lenochodů.
Jak ušetřit
Šetřit energií se tedy pandy naučily skvěle. Především omezily fyzickou aktivitu. Více než půl dne odpočívají, a pokud se potřebují přemístit, je jejich průměrná cestovní rychlost pouhých 20 m za hodinu! I ten lenochod by je hravě přeběhl, protože za stejnou dobu urazí až 120 m. Hodně energie spotřebují zvířata k udržování tělesné teploty. Ušetřit ji pandám pomáhá hustý kožich. Potvrdilo to měření termokamerou – povrch pandího těla má mnohem nižší teplotu než povrch jiných černobílých savců, třeba zeber.
Porucha štítné žlázy
Výzkum odhalil také to, že oproti ostatním medvědům mají pandy v poměru k tělu menší mozek, játra a ledviny. Tedy právě ty orgány, které jsou skutečnými „žrouty“ energie. Mimořádně důležitá je také funkce štítné žlázy: Hormony, které produkuje, řídí rychlost metabolismu. U pand je ale v důsledku mutace téměř nefunkční. Hladina hormonů, které produkuje, je stejná jako u medvěda v zimním spánku. Sečteno a podtrženo: Díky „lenosti“ a šetření s energií si pandy s bambusem docela dobře vystačí.
Více o pandách:
